Textový přepis

Generováno ze zvukové stopy a upraveno

Úvod

Dobrý den, vítám vás u dalšího dílu podcastu Nekonečná renta.

Mé jméno je David Kopecký a jsem majitelem společnosti Kopecký Advisory, kde lidem pomáháme zhodnocovat majetek tak, aby mohli čerpat na vše, co potřebují.

A zároveň se staráme o to, aby mohli zůstat bez obav, že jim peníze někdy dojdou.

Čas na bilancování

Protože se blíží konec roku a Vánoce. Tak dnes tady máme téma, které bude o tom, jaké tři otázky si můžete položit, když se blíží nový rok.

Období konce roku často bývá o určitém bilancování a možnosti se i trošku zastavit a po celém tom roce se zamyslet nad různými záležitostmi. A když se podíváme na ty otázky, tak první otázkou může být:

1. otázka: Žiji život takový, jaký chci žít?

Mnoho lidí je ve vleku své práce, byznysu a povinností. Stojí je to poměrně hodně času a energie. A teď je otázka, jestli skutečně to je tak, jak ten člověk chce fungovat. Skutečně chcete věnovat tolik času a energie své práci?

A nebo byste si představovali ten svůj život i trochu jinak a věnovali třeba čas i něčemu jinému než práci? Samozřejmě je určitá seberealizace a rozhodně bez práce se úplně nedá fungovat. Já sám si taky nedovedu úplně představit, že bych nikdy nic nedělal.

Ale je dobré si nastavit to tak, aby ta práce nepřesahovala tu úroveň, jakou byste si představovali.

Odkládání na "až jednou"

Často slýchám, že lidé říkají: až jednou toto či ono, tak já se konečně budu věnovat tomu, že budu mít víc času na své koníčky. Budu mít víc času na čtení.

A nebo třeba budu i cestovat a až jednou dokončím tento projekt, tak se budu moci věnovat tomu či onomu. Ale mnoho těchto věcí, těch takzvaných „až jednou“, lze klidně realizovat rovnou a nemusí to vždycky být něco, co stojí peníze, ale je to jenom něco, co stojí náš čas a koncentraci na danou záležitost.

A mohu si to v podstatě přepnout. Pokud si říkám, že budu více číst až jednou, třeba až toho ve firmě nebude tolik, tak si to mohu trochu uzpůsobit a mohu maličko více číst klidně už rovnou. Nebo se věnovat více rodině už rovnou a nemusím čekat, až se to náhodou změní.

Dosahování cílů?

Že už třeba toho času budu mít více, protože pokud si to nikdy v hlavě nepřepnu, tak ho nikdy více samozřejmě nebude. Ono celkově honit se za různými cíli, ať už hmotnými nebo jakýmikoliv jinými, určitě je určitý motor.

Ale říká se pak o takovémto cílovém feťáctví, že se člověk furt honí za nějakým cílem, pak ho dosáhne, no a nakonec vlastně zjistí, že super, tak mám nové auto, tak jsem vybudoval toto a zvládl jsem toto, ale velmi rychle z toho člověk takzvaně vystřízliví.

"Vize cestou"

A pak si musí najít zase nějaký nový cíl. A proto bývá mnohem vhodnější, a já sám se snažím s tím tak pracovat, tzv. vize cestou. Jak zpívá Mňága a Žďorp: "I cesta může být cíl."

Najít si to, co vás baví, a to, kam směřujete, i v tom každodenním fungování. Aby ten každodenní život byl tím, který si představujete, a ne že se budete honit za tím, až se mi toto povede, tak já konečně budu žít život dle svých představ a pak teprve konečně, až dosáhnu toho cíle, bude super.

Žít každý den jako by byl poslední

Iděální je, aby člověk pracoval na tom, že vlastně každý ten den je pro něj super. Je jasné, že nelze to vždycky udělat tak, aby úplně každý den byl skvělý.

Ale na druhou stranu, jak se říká: žij každý den tak, jako kdyby byl tvůj poslední. To rozhodně je správná myšlenka a může to dávat smysl. A ta takzvaná vize cestou určitě může v mnoha situacích zlepšit vnímání toho vašeho života a fungování.

Otázka, kterou si s klienty klademe

Když připravujeme plán pro klienty, tak často diskutujeme nad otázkou: co byste nyní ve svém životě změnili? Je něco, co si říkáte, že byste raději dělali jinak, nebo čeho byste ještě chtěli dosáhnout? A co byste ještě chtěli zažít?

Poměrně často dostávám odpověď, že tam až tak velká touha něco měnit nebo něčeho dosahovat není. Ne že by nebudovali byznys nebo nechtěli rozjet nějaký zajímavý projekt, ale je to spíš takové nice to have.

Je fajn toho dosáhnout, ale není to něco, přes co nejede vlak. Když se to nepovede, tak vlastně nikdy nebudou spokojení. Často se totiž cítí spokojeni už v ten daný okamžik.

Neříkám, že takto je výsledek diskuse se všemi klienty, ale musím říct, že poměrně často se k tomuto závěru dostaneme. Že není až tak potřeba něco měnit a že už teď ti klienti žijí život tak, jak by si ho představovali.

Důležitost peněz

Je logické, že když člověk žije od výplaty k výplatě, tak se mu to příliš nedaří. A rozhodně si nebudeme povídat, že peníze nejsou potřeba. To si myslím, že často znamená lhát si do kapsy.

Někdy se tím člověk vlastně obhajuje, že nevzal zodpovědnost do vlastních rukou a nezkusil se dostat na nějakou zajímavější úroveň.

Uvědomění si finanční nezávislosti

Ale někdy se stane i to, že když se s klienty bavíme, vyjde úplně jiný závěr.

Měl jsem třeba klienty, kteří zdědili z prodeje nemovitosti devět milionů korun. Když jsme se bavili o tom, jaký kapitál potřebují a jakou rentu by chtěli do budoucna čerpat, dostali jsme se k tomu, že už nyní jsou v určité částečné finanční nezávislosti.

Mohli by už nyní zvolnit nebo změnit práci na jinou, která je bude více bavit. Potenciálně sice nebude vydělávat tolik peněz, ale už vlastně byli částečně finančně nezávislí. Pro ně to bylo překvapení, když to ode mě slyšeli.

Někdy potřebujeme slyšet věci od někoho jiného, abychom si je skutečně prožili a uvědomili. Může být zajímavé se zamyslet, jestli už náhodou nejste v určité finanční nezávislosti.

Právo volby

Může se stát, že vaše firma při současných nákladech už dokáže pokrýt veškeré výdaje. Nebo že má hodnotu, za kterou byste byli schopni fungovat do konce života, aniž byste museli pracovat. A to může být velmi osvobozující.

Neznamená to, že najednou začnete rentu čerpat a přestanete pracovat. Je to o tom, že mám možnost čerpat, protože už mám takový majetek, který by byl schopen zaplatit veškeré výdaje. A mám takzvaně právo volby.

A samozřejmě tato otázka, jestli žiju život takový, jaký bych si přál, není jenom o penězích a byznysu. Je to i o tom, jestli jsem s lidmi, s kterými chci být, jestli se cítím dobře, jestli mi zdraví slouží tak, jak bych si přál.

2.otázka: Jaký chci, aby byl můj život příští rok?

S tímto souvisí i druhá otázka, kterou si můžeme položit: jaký chci, aby byl můj život příští rok? Čemu chci věnovat svůj čas? S kým chci trávit nejvíce času?

Je něco, co jsem odkládal, co chci zažít a mohl bych si to naplánovat?
Nebo je něco, čeho chci ve svém životě méně?
Co mě nebaví nebo mi vadí?
V čem můžu svůj život zlepšit nebo rozvíjet?

Fantazii se meze nekladou a je dobré si k tomu nastavit priority. Co je pro vás opravdu důležité v rámci vztahů a fungování?

Nepotřebujete k tomu peníze

A co je super – na většinu těchto věcí téměř nepotřebujete peníze.

Rozhodnout se, že se budete s někým více vídat, nestojí žádné peníze. Vidíme, že život je sice ovlivněn penězi, ale k mnoha věcem je vůbec nepotřebujeme. Je to jen o změně úhlu pohledu.

Až budete jednou bilancovat svůj život, nad čím budete přemýšlet? Nad tím, že jste každý den pracovali do půlnoci, nebo nad tím, že jste prožili krásné chvíle s rodinou a přáteli?

Já si myslím, že odpověď je jednoznačná. Většina z nás bude vzpomínat na zážitky, ne na dřinu. To neznamená, že tvrdá práce není někdy nutná, ale nemůže to být každý den dlouhodobě.

3. otázka: jak chci, aby můj život vypadal v budoucnu

A tím se dostáváme ke třetí otázce: jak chci, aby můj život vypadal v budoucnosti? Za delší dobu než jenom příští rok?

Jak chci, aby můj život vypadal za 5, 10 a nebo více let? Jestli třeba chci odejít do důchodu, až budu v důchodovém věku? Jestli chci dále pracovat, jak se chci potenciálně v té době realizovat? Jestli třeba budu chtít dělat i nějakou činnost, která sice není placená, ale pomůžu nějaké komunitě nebo společnosti. Nebo pomůžu v něčem, v čem se skutečně chci realizovat. Případně zda chci, aby po mně něco zůstalo, aby po mně zůstal třeba nějaký nějaký odkaz, v čem by si mě lidé pamatovali.

Byznysový cíl

Ty vize se mohou týkat nejenom toho osobního nebo běžného života, ale může to být i třeba byznysový cíl. Např. že chci, aby ta firma dosáhla nějaké úrovně, že chci, aby byla řiditelná sama, abych já už třeba se jí nemusel tolik věnovat.

A mohl třeba i tímto způsobem předat jí na další generace, protože může být spravována někým jiným. Nemusí tam být mé přičinění ani třeba přičinění mých dětí. To znamená, může to být i plánování nějakého mezigeneračního předání a i těchto dalších věcí.

Maják, kam směřuji

Jak vlastně si je v budoucnu představuji? To znamená ta dlouhodobější myšlenka. Ta budoucnost není o tom, jak to přesně bude dnes, jak jestli žiju správně, tak, jak bych si představoval dnes. Jestli tak budu žít příští rok. 

Ale je to i určitý takový maják, kam směřuji, že chci žít v budoucnu a já chci, aby můj život a mé rodiny a všeho vlastně fungoval právě v té nějaké vzdálenější budoucnosti za 10 let a více.

Shrnutí

Takže jak jsem zmiňoval ty 3 otázky zní:

1. Žiju nyní život, jaký bych chtěl?
2. Jakým způsobem chci, aby vypadal můj život příští rok
3. Jak chci, aby můj život vypadal v budoucnu?

Možná vás to překvapí, ale to všechno, o čem jsme se teďka bavili, jsou mnohem více záležitosti, nad kterými se s klienty bavíme. Než abychom řešili jaké konkrétní ETF ko s klientem zvolíme do portfolia, jestli alokace akciové složky bude 63 a půl% nebo 59,7%.

Co je základním kamenem plánu

A vůbec ta čísla nejsou tak důležitá, i když samozřejmě i součástí plánu jsou i ta čísla a my potřebujeme vědět, kam směřujeme i konkrétně v nějakých číslech.

Ale mnohem důležitější je takový ten základ v těch hodnotách a v tom přemýšlení o té budoucnosti. A to je takovým základním kamenem pro to, abychom mohli potom vytvořit to dané řešení a zároveň to působí i jako určitá kotva. Když se cokoliv ve světě změní a vznikne nějaká nepříjemnost či špatná situace. Třeba propady na trzích a podobně.

Tak pokud mám nějakou tu kotvu, kam já směřuji a nějaké hodnoty, na kterých je to postaveno a na tom mám poskládané i ty cíle a tu mojí vizi do budoucna. Tak mě takováhle věc v podstatě nemá šanci rozházet, protože ta strategie je přesně na ty záležitosti postavená. Přesně vidím, že směřuji stále k tomu majáku, který je někde v dlouhodobějším horizontu. 

V tu chvíli, jestli během půl roku se na trzích něco změní, tak to pro mě není vůbec rozhodující.

Jak řešit plánování

To znamená v rámci plánování je určitě nejprve potřeba pobavit se o tomto základu a teprve na tom lze stavět konkrétní plán, cíle, horizont atd. 

Teprve, když toto všechno mám a ty informace jsem posbíral, tak teprve je možné vůbec si říci, jaké procento může být té kolísavější složky, jestli tam mají být nemovitostí, nemají být nemovitosti, jestli tam má být ETF na americký trh nebo světový trh atd. atd.

A bohužel velmi často vídám, že lidé vlastně to investování a tu svoji budoucnost staví na tom, že to dělají odzadu. To znamená, kdyby stavěli dům a nejprve si koupili cihly a pak teprve šli k projektantovi a tím udělá nějaký projekt k tomu domu. 

Závěr

Takže určitě můžete využít tento čas před Vánoci k tomu, abyste si trošičku zabilancovali a řekli si, co vlastně od svého života očekáváte? Jestli nyní je ten, že váš život takový, jaký byste si přáli? Jaký třeba má být příští rok a jaký byste si přáli, aby byl v budoucnu? 

A to by bylo k dnešnímu tématu vše.

Přeji vám krásné Vánoce a v novém roce, ať se vám daří vše podle vašich představ.

A pokud se vám líbí náš přístup a rádi byste probrali své možnosti, tak se na nás samozřejmě můžete obrátit. 

Stačí jít na náš web www.kopecky-advisory.cz, vpravo nahoře si požádat o 30minutovou konzultaci zdarma a já se vám velmi rád budu věnovat.  

Získat konzultaci

Děkuji vám za pozornost a brzy opět na slyšenou.