ETF fond nebo podílový fond? Aktivní nebo pasivní správa?
6. říjen 2021Podcast si můžete poslechnout na svých oblíbených platformách:
Nebo shlédnout na našem YouTube kanálu viz níže
Úvod
Dobrý den, u mikrofonu David Kopecký. Vítám Vás u dalšího dílu podcastu Nekonečná renta.
Tématem tohoto podcastu je svět investování a vše kolem něj. Budete v něm postupně získávat informace o tom, jak si zajistit svou vlastní nekonečnou rentu, která pokryje část nebo úplně všechny vaše měsíční výdaje. Zároveň je cílem, aby tato renta nebyla nijak závislá na Vaší firmě, Vašem zaměstnání či podnikání. Kromě soukromé renty se budeme zabývat i tím, jak si splnit i jakékoliv další finanční cíle, jako třeba budoucnost Vašich dětí a podobně.
Dnes se chci zaměřit na rozdíl mezi aktivními či pasivními fondy a dále rozdíl mezi podílovými fondy a ETF fondy.
Rozdíl mezi podílovými a ETF fondy
Nejprve začneme rozdělením na podílové fondy a ETF. Podílové fondy pravděpodobně mnoho z Vás zná a zřejmě jste se s nimi již někdy setkali. Podílový fond je investiční nástroj, který umožňuje investovat prostředky i menším investorům, aby nemuseli sami hledat na trhu do jakých cenných papírů investovat. Zároveň existuje mnoho investičních nástrojů, do kterých běžný investor může investovat pouze prostřednictvím podílového fondu a nemůže je koupit napřímo. Podílový fond tedy sdružuje prostředky od mnoha investorů a za tyto prostředky pak portfolio manažer fondu nakupuje do portfolia cenné papíry podle předem stanovené strategie, která je uvedená ve statutu fondu. Cennými papíry, do kterých fondy investují jsou nejčastěji akcie, dluhopisy, ale někdy i nemovitosti nebo komodity. Důležitým benefitem investování do fondů je oddělení majetku investora od majetku investiční společnosti. Z toho vyplývá, že potenciální finanční problém investiční společnosti nemá vliv na investované prostředky investorů.
To jsme si vysvětlili základní parametry podílových fondů a nyní se pojďme podívat na ETF. Co je ETF? Zkratka ETF znamená Exchange Traded Fund, tzn. burzovně obchodovaný fond. Jde tedy také o fondy, ale jak již název sám napovídá, tyto fondy lze obchodovat na burze. To je asi nejzásadnější rozdíl oproti podílovým fondům. K tomu bych rovnou doplnil, že obchodování na burze je velká výhoda ETF, protože mají díky tomu výrazně vyšší flexibilitu či likviditu. Na burze jej mohu prodat nebo koupit okamžitě, zatímco vypořádání podílového fondu trvá zpravidla několik dní. Navíc některé podílové fondy, jako například nemovitostní, se vypořádávají jenom 1x za měsíc.
Aktivně a pasivně řízené ETF fondy
Co se týče ETF, sice existují i aktivně řízené ETF, ale jsou spíše výjimkou. Převážná část ETF kopíruje nějaký burzovní index, tzn. jde o fondy pasivní. Tímto se dostáváme k rozdělení na fondy pasivní a aktivní, respektive fond s aktivní či pasivní správou. Aktivní správa znamená, že existuje nějaký portfolio manažer fondu a ten investuje dle investiční strategie a snaží se díky tomu získat vyšší výkonnost než je tzv. benchmark. Benchmarkem je zpravidla nějaký burzovní index. Podílový fond na světové akcie bude mít pravděpodobně jako benchmark mnou již dříve zmiňovaný index MSCI World. Aktivní fond se tedy snaží překonat benchmark, zatímco pasivní fond tento benchmark neboli burzovní index kopíruje. Pasivní fondy, většinou ve formě ETF můžeme mít na americké akcie např. na nejznámější index SP500 nebo si můžeme pořídit ETF na globální dluhopisy, technologické akcie prostřednictvím indexu Nasdaq a nebo kopírovat index nemovitostních akcií apod. ETF fondů jsou tisíce a lze si koupit prostřednictvím nich v podstatě skoro jakoukoliv část světového trhu ať už akcií, dluhopisů nebo i komodit. Pasivní fond tedy pouze kopíruje burzovní index a nepotřebuje tedy žádný rozsáhlý tým lidí, kteří ETF řídí. Zatímco aktivně řízený fond potřebuje portfolio manažera spolu s týmem analytiků, kteří hledají takové akcie, které pomohou fondu tzv. překonat trh a stále analyzují, zda ta či ona akcie je vyhovující do portfolia nebo zda ten či onen instrument neprodají, protože již nemá ten správný potenciál.
Z tohoto jednoznačně vyplývá, že aktivní správa je výrazně dražší, protože tým analytiků včetně portfolio manažera stojí nemalé peníze, zatímco pasivní fond pouze kopíruje index a není třeba jej aktivně spravovat. Nákladovost aktivních podílových fondů se pohybuje mnohdy až nad 2% ročně, zatímco nákladovost ETF je zpravidla mezi 0,1 až 0,3% ročně. Rozdíl v ceně je tedy opravdu vysoký.
Ti co se snaží propagovat aktivní správu, tak argumentují tím, že vyšší nákladovost je pokryta vyšší výkonností a že právě díky možnosti reagovat na vývoj trhu aktivní fond překoná benchmark, tzn. patřičný burzovní index. Opak je však pravdou .... Pokud se podíváme na data například amerického trhu, tak 8 až 9 portfolio manažerů z 10 prostě dlouhodobě index nepřekonává. Konkrétně dle analýz Morningstar fondy zaměřené na největší americké společnosti po 5 letech fungování překonaly benchmark pouze v 16,5% případů a při 10letém horizontu se to podařilo pouze 8,4% fondů, tzn. ani ne desetině fondů. Podobně to je při delším horizontu, kdy na 15letém období překonalo benchmark pouze 11,2% fondů a na 20letém horizontu 12,8% fondů. Pokud se tedy uvádí, že 8 až 9 portfolio manažerů z 10 v rámci aktivních fondů nepřekoná benchmark, tak toto tvrzení nám zmíněná analýza Morningstar naprosto jednoznačně potvrzuje. Na tabulku s tím, kolik procent aktivně řízených fondů je schopno překonávat benchmark, se můžete podívat na stránce této epizody, kterou najdete na webu podcastu nekonecnarenta.cz.
Instrumenty ETF fondů
Dalším rozdílem je počet pozic, tedy instrumentů, jako jsou akcie či dluhopisy, které aktivní či pasivní fond vlastní. Aktivní fondy, tím, že o portfolio se musí starat portfolio manažer, mívají zpravidla pouze desítky pozic. Například akciové podílové fondy zpravidla vlastní většinou do 100 akcií, aby vůbec měly možnost portfolio spravovat. Zatímco pasivní fond pouze kopíruje burzovní index a když vezmeme např. ETF na index MSCI World, uvnitř je obsaženo zhruba 1600 světových firem, tzn. riziko je rozloženo mezi 16x více firem a díky tomu je vývoj tohoto fondu méně kolísavý a má i díky tomu i nižší riziko.
Objevuje se i názor, že investovat pouze do pasivních fondů je špatné, protože pak všichni investují pouze pasivně a není nikdo, kdo by kupoval akcie na přímo. Pokud by to tak bylo, tak by to znamenalo, že při každém přílivu kapitálu do ETF to automaticky bude akcie hnát pouze nahoru a není nikdo, kdo by mohl trh ovlivnit opačným směrem. Ani tento názor se nezakládá na pravdě. Veškeré fondy vlastní pouze 28% z celkového objemu amerických akcií, z toho pasivní ETF mají podíl pouze 14%. Podíl vlastnictví ETF v čase roste, protože jsou stále populárnější, ale podíl aktivních a pasivních fondů dohromady činí stále už od roku 2010 do 28% na vlastnictví amerických akcí. Mění se tedy jen rozložení mezi aktivní a pasivní fondy. Rozhodně tedy nemůže být řeč o tom, že pasivní fondy pouze tlačí akcie nahoru, protože existuje ještě 72% ostatních akcionářů, kteří vlastní akcie na přímo. Ti kupují či prodávají skutečně podle toho, jak vnímají, že je akcie ohodnocena, jaký očekávají zisk, případně vlastní větší podíl na konkrétní společnosti, protože se chtějí podílet i na rozhodování v rámci valné hromady. Graf vývoje podílu investorů na amerických akciích si můžete také prohlédnout na stránce epizody na nekonecnarenta.cz.
Jak už jsem zmiňoval, aktivní fondy velmi často nepřekonají benchmark. Pokud volím aktivní správu, mám určitou šanci dosahovat i pár let vyššího výnosu než přináší index, ale stále nesu riziko, že zrovna zvolím takový fond, kterému se nebude dařit a že má výkonnost bude nakonec spíše horší než index. Zatímco u pasivních fondů, kde kopírujeme výnos trhu, sice nevyděláme nikdy víc než trh, ale neneseme riziko, že zvolíme zrovna fond, který bude prodělávat. Nemusím prostě trefit ten 1 nebo 2 fondy z 10ti, kterým se podaří trh překonat. Statistika je neúprosná a pokud se snažíme hledat svatý grál mezi aktivně řízenými fondy, tak máme pořád 80% pravděpodobnost, že budeme vydělávat méně než trh. A myslím, že je lepší mít 100% jistotu, že budu vydělávat alespoň tolik, co trh, když si zvolím ETF na konkrétní index.
Co mně se osobně líbí je skutečnost, že uvnitř indexu dochází plynule ke změnám složení, tak jak se mění fungování světa. Jedna firma nahrazuje plynule druhou, když se svět změní. Když uvedu příklady z historie: Společnost kdysi nejznámějšího výrobce mobilních telefonů Nokia byla nahrazena společností Apple a sama se posunula až na 410. pozici. Exxon Mobile jako firma dlouho se držící na prvních místech se přesunula na 29. pozici a nahradily jej většinou technologické firmy. Ještě před nedávnem v indexu nebyla Tesla ani Netflix a proběhlo i spoustu jiných změn. Společnosti se prostě objevují a zase mizí, tak jak se mění svět. Když náhodou jedna společnost zkrachuje její podíl je v indexu tak malý, že si toho většinou ani nemusíte všimnout. Zatímco když vlastním aktivně řízený podílový fond, který má do 100 akcií v portfoliu, rozhodně krach jedné společnosti na mě bude mít větší vliv.
Výhody ETF fondů
U ETF oproti aktivně řízenému fondu zároveň naprosto přesně vím, co uvnitř fondu vlastním. Na stránkách daného ETF případně na stránkách indexu, na který je ETF navázáno, si mohu zobrazit nebo stáhnout do Excelu všechny pozice, které uvnitř ETF jsou. Oproti tomu u podílového fondu si většinou mohu stáhnout maximálně factsheet, měsíční nebo výroční zprávu, jenže v těchto dokumentech je zpravidla pouze 10 největších pozic a o těch zbývajících nevím většinou vůbec nic.
Toto vše jsou důvody proč v našich portfoliích pracujeme převážně s ETF fondy. Když to shrnu, je to zejména z těchto důvodů: Mám jistotu, že vydělám to stejné jako trh. Sice tu jsou 1 až 2 aktivně řízené fondy z 10, které vydělají více než trh, ale je velmi těžké až spíše nereálné trefovat tyto fondy po dobu 10, 15 nebo 20 let. To si raději koupíme jistotu výnosu celého trhu a stále je výsledek lepší než dosahuje zhruba 80% všech aktivně řízených fondů. Dalším důvodem je široká diverzifikace mezi mnoho firem, které jsou součástí indexu a zároveň přirozená změna těchto firem, tak jak se mění trendy ve světě. Vše se uvnitř indexu mění přirozeně samo a nemusíme to nijak sledovat a snažit se dle toho upravovat investiční strategii. Jako poslední výhody vidíme nízkou nákladovost a díky obchodování na burze rychlou možnost reakce na tržní změny. Ať už změny alokace, tak možnost vstoupit do trhu okamžitě každý den v případě, že došlo k propadu na trzích, protože každý propad by neměl být hrozbou, ale naopak příležitostí k nákupu za nižší cenu.
A to je z dnešního tématu vše, věřím, že Vám to pomohlo k pochopení rozdílů mezi aktivně a pasivně řízenými fondy a co si vlastně představit pod pojmem podílový fond nebo ETF.
Pokud Vás zajímá více o možnosti využití ETF ve Vašem portfoliu nebo chcete zjistit konkrétně Vaše možnosti ohledně dosažení nekonečné renty a máte k dispozici alespoň 1 milion korun jednorázově, případně máte k dispozici nižší částku a navíc můžete investovat více než 5000 Kč měsíčně, tak navštivte stránky podcastu nekonecnarenta.cz nebo přímo naše firemní stránky kopecky-advisory.cz , kde si v pravém horním rohu můžete požádat o hodinovou konzultaci zdarma a já se Vám budu velmi rád věnovat. Děkuji Vám za pozornost a přeji krásný den.
E-book
https://www.kopecky-advisory.cz/renta-diky-firme/