Textový přepis

Generováno ze zvukové stopy a upraveno

Úvod

Dobrý den, u mikrofonu David Kopecký, vítejte u dalšího dílu podcastu Nekonečná renta. 

Dnes si povíme o tom, co nejvíce ovlivňuje výsledky investování. 

Není to určitě o tom, jaký je vývoj na trzích. Není to ani o tom, jaký si zvolíte fond, jestli investujete více do Ameriky, nebo do Evropy, nebo do zbývající části světa, jaká volíte aktiva apod.

Ve skutečnosti investování nejvíce ovlivňuje náš mozek. 

Vliv správného výběru investic

Dlouhodobé výsledky, výnosů u akcií, dluhopisů nebo jaký byl vývoj inflace, jaký je vývoj hospodářských cyklů apod. To je všechno jasně dané.  

Ale rozdíl ve výsledcích v investování je spíše ovlivněn tím, jak se člověk zachová v dobrých, případně ve špatných časech. A ono to je vlastně dáno biologicky, protože mozek není stvořený proto, abychom se na věci koukali dlouhodobě.  

Mozek rozhodně není připraven na to, aby spravoval portfolio a majetek. Ale je připraven na to, aby zajistil obživu a zejména, aby rozpoznal nebezpečí. V savaně, když se vytvářelo fungování našeho mozku, tak když přišlo nebezpečí, mozek okamžitě řekl uteč.  

Umí náš mozek dlouhodobě investovat?

To znamená, že je mozek evolučně připraven jen na krátkodobou hrozbu. No a tak se může stát, že v případě nějakých výrazných negativních emocí, okamžitě mozek říká prodej. No ale bohužel se může stát, že k tomu prodeji dojde takzvaně na úplném dně, v ten úplně nejhorší okamžik.  

A mozek vlastně ani vůbec nedokáže řešit složené úročení na právě tom dlouhém horizontu. Obecně se říká, že vlastně lidský mozek vůbec není schopen pochopit exponenciální růst, tzv. “hokejku”. Mozek je vlastně řízen pouze panikou nebo chamtivostí.  

Strach a chamtivost řídí naše investování

Ta panika nebo strach nás nutí utíkat ze ztrátových pozic a utíkat z trhu, třeba tzv., když to padá. No a ta chamtivost nás naopak láká naskakovat do nově se nafukujících bublin. 

Toto obojí úplně dokáže rozbít plán a úplně zhatit dosažení investičních cílů.  

No a když se podíváme na to, jaké nejčastější chyby kvůli našemu mozku děláme, na ty tzv. biasy nebo různá zkreslení. 

Klam silného příběhu

Tak první příklad je klam silného příběhu. 

Mozek miluje příběhy.  

Když budete někde sedět a řeknete: “Chceš říct příběh?”. No tak většina lidí na to bude reagovat: “Jasně, povídej”. A o tom to je. Jakmile toto řeknete, člověka ten příběh zajímá, protože ty příběhy chce slyšet.  

No a takovými příběhy, které nevedly úplně často k dobrým výsledkům, tak může být třeba i ta známá dot.com bublina. Tzn. propad technologických nebo internetových akcií v roce 2000. 

Pak to může být i téma kryptoměn, bitcoinu. Že pak lidé na ten příběh naskakují a třeba ani o tom tolik nevědí. A jenom protože to na ně začne působit zajímavě, tak do toho naskakují. 

A nebo v současné době se hodně hovoří o AI. Lidé pak naskakují do všeho, co má spojení s AI, protože to je zajímavý příběh a mají pocit, že na tom mohou jenom vydělat.  

Dunning‑Kruger efekt

Pak další možností je tzv. Dunning‑Kruger efekt, což se dá jinak nazvat jako klam falešné sebejistoty začátečníka. A je to vlastně o tom, že když člověk o nějakém tématu toho zatím tolik neví, pak si zjistí základní informace a najednou má pocit, že už vše zná. Neví totiž zatím, co vše mu uniká, protože zatím ty jeho znalosti nejsou příliš velké. 

No a když má málo znalostí, tak velmi rychle roste jeho sebevědomí, no ale to samozřejmě roste pomaleji než kompetence.  

No a pak to v rámci investování vypadá tak, že ten člověk má pocit, že to už všechno zná, všechno ví a že může krásně nakupovat toto nebo prodávat. Že bude určitě úspěšný a může to vést samozřejmě k ne úplně pozitivním výsledkům.  

Potvrzovací zkreslení

Další věcí je takzvané potvrzovací zkreslení (confirmation bias). To je o tom, že my podvědomně nechceme, abychom neměli pravdu. To znamená, že když se o něčem rozhodneme nebo nad něčím přemýšlíme, tak pak, když sledujeme informace, hledáme zejména ty, které potvrzují to naše rozhodnut.

A přehlížíme to, co vyvrací naše rozhodnutí. Což u investování nemusí být samozřejmě vůbec dobře, protože já se rozhodnu, že chci do něčeho investovat, no a pak většinou lidé podvědomně dělají to, že si potvrzují, že se rozhodli správně a že ta investice je dobrá a hledají pak zejména to, co potvrzuje to jejich rozhodnutí.  

Stádovost

Další záležitostí je takzvaná stádovost a to je vlastně přirozený evoluční mechanismus. V přírodě to zachraňuje životy, protože když se ostatní rozběhnou, tak to znamená, že je nějaký problém a když se rozběhnu také, tak mě to může zachránit.  

No ale v investování, pokud jdu jenom se stádem, tak to samozřejmě nemusí vždy být úplně tím nejsprávnějším rozhodnutím. 

Averze ke ztrátě

Potom velmi zásadní věc je vz. averze ke ztrátě. To je skutečnost, že ztráta nás bolí dvakrát více než potenciální zisk.  A to už dokázalo způsobit obrovské problémy v mnoha investičních portfoliích.  

Ono to je vlastně logické a vychází to i z evoluce. Protože když v té savaně jsme o něco přišli, no tak to mohlo znamenat, že zemřeme. Protože jsme třeba pak neměli potravu nebo něco takového. Že bych mohl mít nějaký zisk a nějaký prospěch, tak samozřejmě pro mě není tak silné jako to, že jsem o něco přišel.  

A to nás opravdu může hodně potrápit při investování. Protože ty propady samozřejmě nás pak mohou bolet o mnoho více než to, že bych mohl potenciálně více vydělat. 

Proč se lidé bojí investovat? 

A to je důvod, proč často třeba lidé neinvestují a nebo mají peníze na konzervativních produktech, kde ani nepřekonají inflaci a nechtějí přijmout to kolísání v rámci akcií. Přestože tam dlouhodobě mohou vydělat mnohem více a tu inflaci rozhodně překonat.  

A to je právě z té obavy z té potenciální ztráty. I když ta pravděpodobnost třeba na pěti či desetiletém horizontu není až tak vysoká, tak ta obava je prostě zásadní a proto třeba se lidé do toho nepustí.  

Kotvení

Další záležitostí je takzvané kotvení. A tím je často kotva k nákupní ceně. Já jsem za nějakou cenu koupil a snažím se čekat na to, ať jsem aspoň na svých. Ale jak se říká, trh neví, za kolik jsem nakoupil a je v podstatě nesmysl se koukat na tu svoji nákupní cenu.  

Spíš bych měl nad tím přemýšlet tak, jestli bych si to za tuto cenu koupil znovu a jestli to vůbec má nějaký potenciál dalšího růstu. A nesnažit se čekat na to, jestli se to vrátí na tu moji kupní cenu, protože jsem mohl koupit úplně špatně a ten trh samozřejmě reflektuje cenu dle aktuální situace.

Recency bias - recentnost

Potom tady máme recency bias, tzv. recentnost. To je přeceňování toho, co se stalo nedávno. Teď třeba se to může týkat i nemovitostí. Nemovitosti významně rostly za posledních 10–15 let, to znamená, že mnoho lidí si představuje, no tak dobře, tak si to promítnu do budoucna, že takhle ten růst bude pokračovat. A je to super, teďka si to nakoupím, protože ty nemovitosti prostě rostou a takhle to vždycky bylo…  

Ale já si úplně dobře dovedu představit, že za 10 let ty nemovitosti budou klidně na nižší hodnotě, než jsou teď. Ale mnoho lidí si to samozřejmě představit nedokáže a často to může být i tím recency bias, to znamená, že se přeceňuje to, co se stalo nedávno.  

Je to často, i když trhy významně rostou, tak samozřejmě lidé vidí, že za poslední rok to rostlo, tak bych mohl ideálně investovat. Naopak, když dojde k propadu, tak mnoho lidí se obává investovat, že si říká, no jo, teď to padalo, tak to bude padat dál a tak nebudu investovat. To bývá velmi častá chyba, jak se nad tím přemýšlí.  

Loser's Game

Pak se podíváme na Loser's Game. Tto je o tom, že nevyhrává ten, kdo udělá všechno nejlíp, ale ten, kdo méně chybuje. Uvádí se, že jenom 2 % akcií z celého trhu tvoří většinu výnosů celého indexu. 

A to vlastně znamená, že je velmi malá pravděpodobnost, že nakoupím vždy ty vítěze, tedy 2 % těch nejlepších akcií a že je udržím dostatečně dlouho, abych vlastně na tom fakt dlouhodobě vydělal.

Ono se samozřejmě může se stát, že na něčem člověk vydělá 100 nebo 300 % či více, ale pak to potenciálně prodá. A co si koupí jiného? Podaří se mu další transakce? Není to až tak velká pravděpodobnost. 

Mnohem lepší, v kontextu s tím, že vyhrává ten, kdo udělá nejméně chyb, může být si koupit celý index. V tu chvíli vím, že tam mám i ty vítěze a vlastně nemám příliš šanci udělat chybu. Protože ti poražení plynule z toho indexu vypadnou a já tam mám v podstatě vše. Můj výsledek z hlediska pravděpodobnosti rozhodně může být lepší, než když se budu snažit hledat mezi těmi 2 % nejlepších akcií, které v tom indexu jsou.  

No a jak se proti těm chybám bránit? 

Automatizace investování

Tak nejprve můžeme začít automatizací. V angličtině se používá tzv. DCA = dollar cost averaging. To vlastně znamená, že si ideálně nastavím trvalý příkaz, investuji pravidelně a vůbec neřeším, jakou mám nákupní cenu. Jestli ten trh padá nebo klesá. Tu cenu si průměruji a ten trvalý příkaz nemá žádné emoce, To znamená, nemám šanci to nějak pokazit tím, že bych se snažil nějak chybně časovat a podobně.  

Široká diverzifikace

Další cestou, jak se ochránit proti tomu všemu, je široká diverzifikace. To znamená, jak jsem už několikrát prohlásil: “Nehledejte jehlu v kupce sena, kupte si celou kupku sena”.

 Vždy tam mám ty vítěze, jak jsem před chvílí zmiňoval. Díky této široké diverzifikaci bude vývoj plynulejší, nebudou tam takové výkyvy a mnohem jednodušeji mě to udrží v mém investičním řešení.  

Náklady a daně

Pak je určitě dobré hlídat si náklady a sledovat si, jaké tam jsou poplatky. Řešit i daňové dopady apod. Protože i to může způsobit snížení hodnoty budoucího majetku, když si ty poplatky či daně dostatečně nehlídám.  

Rebalancování

Potom velmi důležitá věc je rebalancování. To znamená, že mám nějak nastavené rozložení, například 60 % akcií, 40 % třeba dluhopisové složky. A když se mi to nějakým způsobem převáží, že třeba akcie hodně vzrostou a je jich najednou 65 % ku 35 %, tak bych ideálně měl prodat těch 5 % akcií a koupit si za to dluhopisy.  

Ve své podstatě to vlastně znamená, že pokud něco hodně vzrostlo, tak já mám najednou více procent toho daného aktiva. A pak prodávám to, co je dražší, a kupuji si to, co tolik nerostlo, takže si kupuju to, co je levnější.  

A to je vlastně ideální varianta. Využívám přesně toho, že to, co je drahé, nechci, a to, co je levné, tak to chci. 

A nakonec mám správně nastavenou tu strukturu. Jediné, co je důležité, nedělat to příliš často, protože by vás to mohlo ovlivnit právě na těch poplatcích, jak jsem před chvílí zmiňoval.  

Četnost sledování investic

Potom, co je hodně důležité, nesledovat to portfolio každý den nebo dokonce i víckrát za den. V podstatě nějaký měsíční cyklus může být ideální. Dokonce si dovedu představit, že pokud mám opravdu dlouhodobé portfolio, tak to můžu klidně sledovat i na ještě delším horizontu než 1 měsíc.

Protože čím častěji to portfolio člověk sleduje, tím více se může stát, že ho ten mozek ovlivní a že se rozhodne třeba zareagovat nějak chybně. 

Plán a strategie pro různé situace

A potom je určitě důležité mít konkrétní plán či strategii, jak se budu chovat v různých méně typických situacích.  

To znamená mít opravdu to připraveno předem. A ne, že budu reagovat, až když ta situace nastane. A pak bohužel budu často reagovat emočně. To znamená, je dobré mít předem napsáno, co udělám při propadu -10 %, -20 %, -30 % a jak přesně budu postupovat.

Pak jenom otevřu ten plán, přečtu si, co tam je napsáno, a podle toho budu postupovat. Emoce v tu chvíli zůstávají více v ústraní.  

„Kovbojský“ účet (na hraní)

Potom pro ty, které stále láká stejně nějaké aktivnější obchodování. Tak si mohou založit účet na hraní, někdy se tomu říká “kovbojský účet”. Je ideální tam mít max do 5 % investabilního kapitálu. No a tam si můžu vlastně hrát s čímkoliv a využít i to pro případ nutkání, kdybych chtěl více obchodovat.  

Výhra v tu chvíli potěší, prohra vlastně až tolik nebolí. Pprotože ta zbývající část portfolia většinou na těch 5 %, i kdybych o ně o komplet celou částku přišel, tak vlastně ta zbývající část portfolia to dokáže nahradit. 

A zde si i dovedu představit, že to nemusí být jenom účet na hraní, ale i když mě něco zajímá, třeba nějaký zajímavý příběh nebo něco rizikového. No tak do těch 5 % si to můžu klidně tam bez problémů dovolit, protože to riziko je malé.  

A stejně tam opět funguje to, že když se to povede, tak to je super, když se to nepovede, no tak není to příjemné, ale vlastně mě to nějakým způsobem neovlivní, protože když tam budu mít 3-5 % celkového investičního majetku, tak to není až tak zásadní.  

Sledování zpráv, médií, sociálních sítí

Potom, co je dobré, ignorovat různé předpovědi, titulky v novinách, v médiích, i často sociální sítě. Protože zprávy, které čtete, jsou často pro trh staré a mnohdy už jsou dávno v ceně započítané. Takže kdybych na to chtěl reagovat, tak už často reaguji pozdě.  

Média prostě prodávají pozornost a často neprodávají úplně pravdu. Algoritmy zvýrazňují zejména šok, strach a to je právě kvůli averzi ke ztrátě. Protože všechno negativní, na to jsme mnohem citlivější. Jak jsem zmiňoval, že když jsme o něco přišli v té savaně, to nás to mohlo zabít. Právě proto jsou média často velmi negativní, protože na to velmi citlivě reagujeme. A na ty pozitivní věci až tolik nereagujeme, protože ty nás nikdy nemohly zabít..

Hledání důkazů pro vyvrácení mé myšlenky

A potom ohledně confirmation bias, tedy ohledně toho konfirmačního zkreslení. Je určitě dobré tzv. ve všech rozhodnutích hledat důkazy, které mi vyvrací moji myšlenku. Tzn., že spíš bych měl, když o něčem přemýšlím, zda to koupit, tak bych měl hledat informace, proč bych to neměl koupit. Mít tam i nějakou oponenturu a to může vás určitě hodně ochránit právě proti tomu konfirmačnímu zkreslení.  

Kolísání k trhům patří

Potom je rozhodně dobré, pokud člověk investuje, tak přijmout kolísání a poklesy jako úplně běžnou věc a součást investování. Vlastně to k tomu naprosto patří a to je součást právě cesty k dosažení vyšších výnosů. Protože když nepřijmu žádné riziko, tak nemůžu nikdy přijmout nějaké zajímavější výnosy.  

Investování není spekulace

Potom je dobré, abyste si nepletli investování se spekulováním. Mnoho lidí říká, že investuje, ale ve své podstatě spíše spekuluje. Investování je opravdu dlouhodobý přístup, kdy mám nastavenou komplexní strategii, nějakou obecnou alokaci a rozhodně to není o tom, že bych vybíral tu akcii a tu hned zase prodal a za měsíc koupil nějakou další. Tu hned zase prodal a za měsíc koupil jinou a za půl roku další a tu to zase prodal. To je opravdu spíše spekulace. 

Ale investování je spíše o tom, že si třeba sestavím řešení z indexových fondů, z ETF a to dlouhodobě držím. Postupně třeba realokuji podle té dané situace. Ale rozhodně ne, že něco nakupuji a prodávám např. na měsíční bázi.  

Nezapomínejte na kontext

Potom v rámci věcí, co se objevují různě i třeba ve zprávách a v médiích, tak zde existuje tzv. slepota k jmenovateli. Tto znamená, že tam vidíme různá velká čísla, jenomže bez kontextu nám vůbec nic neřeknou.

Takže se objeví zpráva: tato firma má dluh 50 miliard dolarů. Což vypadá jako obrovské číslo. Ale pokud jsou aktiva té firmy 500 miliard dolarů, tak ten dluh není až tak velký a to zadlužení určitě není velké. 

A nebo se řekne, tržby firmy vzrostly o 30 %, ale když je to malinká firma a má malý základ, tak to vlastně není až tak velký růst.  

Takže je dobré se na všechny ty údaje dívat v kontextu a neřešit jenom to velké číslo, které udělá to velké halo, ale vlastně to vůbec nic neznamená. 

Pozor na finfluencery

A velké halo často vyvolávají i tzv. finfluenceři. Určitě nechci říci, že by všichni byli špatní, ale je rozhodně dobré hledat mezi tím, co říkají, aby tam byla opravdu zkušenost, nějaká expertíza.  

A ono to od různých youtuberů zní všechno zajímavě a lákavě. No ale když pak se to nepovede a přijde na lámání chleba a bude nějaký problém, tak rozhodně ten youtuber vám s tím nepomůže. 

Takže je dobré se na to koukat s nadhledem a nesnažit se naskočit i na nějaké jejich rady, které nemusí vždy být úplně v pořádku.  

A oni ani nemají žádnou odpovědnost za ty rady. Zatímco, když vám radí někdo jako profesionál, tak má odpovědnost vůči tomu, jaké služby a jaké rady vám poskytne.  

Shrnutí

Takže když tomu dáme závěr, tak je rozhodně potřeba počítat s tím, že mozek nás velmi často klame. A to samozřejmě nejen v investování. Je to tedy o tom mít nějaký písemný plán a konkrétní strategii pro všechny situace.  

Dále je dobré mít velkou část investování co nejvíce automatizovanou. To řešení, aby bylo opravdu velmi široce diverzifikované. No a pak je rozhodně dobré mít trpělivost. Protože složené úročení je sice dle Alberta Einsteina osmý div světa, ale ono to nějakou chvíli trvá, než se to projeví.  

Kdy se projeví složené úročení

A bez té trpělivosti to rozhodně nejde. Protože v těch prvních dvou, třech, čtyřech, pěti letech se rozhodně ještě to složené úročení příliš neprojevuje. 

A zároveň je dobré, abychom tomuto osmému divu světa v tom složeném úročení neházeli takzvaně klacky pod nohy nějakými častými chybami, mnoha změnami, rozhodnutími. Ale spíše ho podpořili dlouhodobou a stabilní strategií.  

Nebýt na to sám

No a samozřejmě, co jsem ještě nezmínil, rozhodně všemu může pomoci i nějaká společnost. Rozhodně všemu může pomoci i nějaká podpora poradce či konzultanta. Protože vždy se rozhoduje lépe, když jakékoliv vaše obavy či rozhodnutí máte s kým probrat a můžete si o tom popovídat.  

A pokud chcete zjistit, zda právě my můžeme být tím, kdo vám s tím může pomoci, tak se na nás neváhejte obrátit. 

Stačí jít na náš web www.kopecky-advisory.cz, vpravo nahoře si požádat o 30minutovou konzultaci zdarma a já se vám velmi rád budu věnovat.  

Získat konzultaci

Děkuji vám za pozornost a brzy opět na slyšenou.