Textový přepis

Generováno ze zvukové stopy a upraveno

Úvod

Dobrý den, vítám vás u dalšího dílu podcastu Nekonečná renta. Jmenuji se David Kopecký a jsem majitelem poradenské společnosti Kopecký Advisory, kde lidem pomáháme zhodnocovat majetek tak, aby mohli zůstat v klidu téměř v jakékoliv situaci a měli tak stabilní pilíř vedle své práce a podnikání, který bude fungovat, i když se cokoliv změní.  

Máme tady začátek měsíce a tak se jako tradičně podíváme na vývoj na trzích za minulý měsíc, tedy za duben roku 2026 a samozřejmě jako vždy i za delší období.  

Vývoj akciových trhů v dubnu

Akciovým trhům se v dubnu velmi dařilo a růst za duben byl nejvyšší od roku 2020. Konkrétně americké akcie vzrostly téměř o 10 %, světové akcie o něco méně, a to zhruba o 7 % za měsíc duben. Tentokrát se méně dařilo Evropě nebo třeba i japonským trhům. Konkrétně Evropa vzrostla o nějaké 2,2 %.  

Důvodem toho menšího růstu je zejména fakt, že Evropa je více závislá na dodávkách ropy z uzavřeného Hormuzského průlivu a zároveň zmíněné Japonsko je ještě o něco více závislé na tom Hormuzském průlivu spolu s některými dalšími asijskými zeměmi.  

Rozvíjející se trhy a firemní zisky

V dubnu se také velmi dařilo rozvíjejícím se trhům, a to zejména díky tchajwanskému a jihokorejskému technologickému sektoru. Tomuto růstu do velké míry pomohlo odražení ode dna, protože po útoku na Írán tak došlo k propadu zhruba o 9 % a trhy získaly takzvaně opět půdu pod nohama a proto došlo k růstu.  

Ale nebylo to taženo jenom tím takzvaným uklidněním situace a odražením ode dna, ale bylo to i taženo tím, že firmy realizují zisky a konkrétně 84 % firem v indexu S&P 500 tak překonalo očekávání analytiků ohledně jejich zisků. Takže ten růst není tažen jenom nějakou mánií nebo euforií, ale je to taženo určitě i skutečnými zisky, kterých ty firmy dosahují.  

I v tom technologickém sektoru došlo k určitému zlevnění, když budeme počítat poměr zisku vůči hodnotě akcie, tak i tam ty ukazatele jsou teď o něco lepší. A když budeme pokračovat na ten známý ukazatel Fair Value od Morningstar, tak ten nám stále i přes to překonání nových maxim, k kterému v dubnu došlo, tak nám stále říká, že akcie jsou 5,4 % pod tou fairovou cenou.  

To znamená, že podle toho ty ukazatele jsou o 5,4 % levnější, než by mohly být vůči ziskovosti a dalším věcem.  

Dlouhodobé výnosy světových akcií

Pokud se podíváme na delší období, tak za posledních 12 měsíců světové akcie vzrostly téměř o 30 %, na horizontu 5 let můžeme vidět růst kolem 70 % a na desetiletém horizontu 228% růst na světovém indexu.  

Přitom, když bychom se na těch 10 let podívali, tak rozhodně to nebylo bez jakéhokoliv takzvaného zaškobrtnutí, ale byly zde různé propady i větší než 20 %, ať už to byla covidová situace, nebo rok 2022, případně i propady v roce 2018.  

A ukazuje se, že pokud se člověk takzvaně nenechá rozhodit těmi propady, nebo i třeba ten Den osvobození v loňském roce po vyhlášení cel Donaldem Trumpem, tak tam ty propady nebyly vůbec nízké a blížily se 20 %. A přesto na desetiletém horizontu ten celkový výnos je 228 %.  

Dlouhodobý investor a propady

Takže je vidět, že nemá příliš smysl dívat se na vývoj akcií za měsíc, dva, tři, ale spíš za rok, dva, tři, lépe 8, 10, 12, 15 let a být opravdu tím dlouhodobým investorem a pak nás svým způsobem příliš nezajímají jakékoliv korekce či propady.  

Naopak, když jsme dlouhodobým investorem, tak můžeme tyto propady využít i v náš prospěch a nakoupit takzvaně se slevou ty nejúspěšnější firmy na celém světě.  

Dluhopisy, výnosy a diverzifikace

Když budeme pokračovat na dluhopisy, tak dluhopisům samozřejmě nezvětší riziko vyšší inflace a výnosy dluhopisů v tu chvíli rostou, protože se očekává, že centrální banky budou zvyšovat sazby a cena dluhopisů v tu chvíli klesá.  

Ale když se podíváme na výnos na dluhopisech, tak americký desetiletý dluhopis přináší kupon 4,4 %, což je určitě zajímavá úroveň. Rozhodně pro to takzvané bezrizikové aktivum to není vůbec špatný výnos.  

A v kontextu dluhopisů ještě chci zmínit, že se často hovoří o tom, že už o něco méně působí tím takzvaným diverzifikačním prvkem oproti akciím a že to takzvané známé portfolio 60 na 40, 60 % akcií a 40 % dluhopisů, už nefunguje a podobně.  

A ano, nastávají období, jako byl třeba rok 2022, kdy došlo jak k propadu akcií, tak k propadu dluhopisů. A nebo i teď při útoku na Írán tak také padaly akcie a propadly i dluhopisy.  

Ale je potřeba si uvědomit, že dluhopisy, pokud to nejsou opravdu ty hodně dlouhé dluhopisy, tak ten jejich propad je v nějakých jednotkách procent, zatímco u akcií to při větších problémech může být i v desítkách procent, klidně na polovinu, 30–40 %.  

A v tu chvíli mi stejně ty dluhopisy mohou velmi dobře utlumit ten můj propad a celkově to mé portfolio nebude samozřejmě reagovat tak intenzivně, jako by reagovalo jenom 100% akciové.  

Takže jak my většinou doporučujeme, tak nechceme tam mít jenom akcie a jenom dluhopisy, ale doplňujeme i jiné typy aktiv. A díky tomu kolísavost celého toho řešení je samozřejmě výrazně nižší.  

Ale i to takzvané portfolio 60×40, stále jeho kolísavost a stabilita je výrazně větší, než když si koupíte jenom ten takzvaný index S&P 500 a, jak často říkám, sednete si na ruce, jak kdysi říkal Radovan Vávra. Protože takové řešení spousta lidí nemusí emočně zvládnout, aniž by si to teď třeba na 100 % uvědomovali.  

Zlato, bitcoin a měny

Teď ještě krátká zmínka o zlatě. Zlato sice na začátku roku překonalo svá maxima, pak ale došlo k propadu a i za měsíc duben zde byl menší propad zhruba o 4 %. A zlatu příliš nesvědčí, že úrokové sazby centrálních bank, zejména té americké, budou pravděpodobně na vyšších úrovních delší dobu, nebude docházet tolik k jejich snižování a pro zlato to samozřejmě není úplně dobrá zpráva.  

Takže přestože i třeba centrální banky nakupují zlato, tak ten jeho růst v současné době zpomalil. Lépe řečeno, ten růst se zastavil a došlo i k určitému poklesu.  

Bitcoin měl v dubnu o něco lepší období než jak bylo od začátku roku a vzrostl o nějakých 11,5 %. A stále se u bitcoinu čím dál více hovoří o tom, že se dostává do té sféry těch běžnějších aktiv a že už není brán jako takovéto hodně spekulativní aktivum a čím dál více je využívaný v portfoliích běžných klientů.  

Poté, co se týče měn, podíváme se zejména na dolar, tak dolar za duben vůči koruně oslabil o 1,8 %. To je logické, protože po útoku na Írán došlo k posílení dolaru a akcie byly prodávané. Teď, protože akcie naopak rostly, ty dolary, které lidé získali tím, že akcie prodali, tak zase do těch akcií zainvestovali.  

To samozřejmě způsobilo i určité oslabení dolaru. Neříkám, že to je ten jediný vliv, proč k tomu i došlo, že dolar už v tu chvíli nepotřeboval být tolik tím bezpečným přístavem, protože ty peníze byly investovány i už znovu do akcií a podobně.  

A stále sice za loňský rok se uvádělo, že ten propad dolaru vůči koruně byl poměrně velký, ale když se podíváme za 12 měsíců zpátky, tak dolar je o nějakých 6 % slabší vůči koruně, ale světové indexy za to období vzrostly, jak jsem zmiňoval, téměř o 30 %.  

Takže ten dolar nám trochu snížil výkonnost, ale můžete vidět, že potenciál růstu akciových trhů je zpravidla výrazně vyšší, než jak kolísají měny. A opět k tomu dodávám, že my nechceme mít ty investice zajištěné do korun, chceme je mít v té cizí měně, ať už je to dolar, nebo to jsou jiné měny těch světových indexů, protože tam chceme mít určitou diverzifikaci v rámci měn.  

Inflace v USA, Evropě a Česku

Inflace ve světě, ať už v Americe nebo v Evropě, tak drobně roste. Poslední vyhlašovaná inflace v Americe byla 3,3 %. A samozřejmě v kontextu s Íránem, tak Amerika je sice poměrně nezávislá na dodávkách ropy a zemního plynu a je soběstačná, ale přeci jenom tu cenu to uzavření Hormuzského průlivu tlačí nahoru a má to určitě vliv i na inflaci.  

Podobně je to v eurozóně. Samozřejmě tam byla poslední vyhlašovaná inflace 3 %. A v České republice se stále inflace drží pod dvěma procenty, konkrétně na úrovni 1,9 %.  

A dle očekávání analytiků bude pravděpodobně ta inflace růst z důvodu vyšší ceny pohonných hmot a dalších záležitostí v souvislosti právě s uzavřeným Hormuzským průlivem. Ale je očekáváno, že by stále do konce roku ta inflace měla začínat dvojkou.  

Může se samozřejmě cokoliv změnit, ale takto ten předpoklad je nastaven a vypadá to zatím na menší inflační šok, než byl v tom období roku 2022. Protože tam ten šok byl umocněn i covidovou situací a těmi různými fiskálními a dalšími stimuly.  

A to vlastně vytlačilo tu inflaci mnohem výše, než je očekáváno, že se ta inflace posune nyní.  

Centrální banky a úrokové sazby

S inflací samozřejmě souvisí i rozhodnutí centrálních bank. Americká centrální banka na posledním zasedání ponechala úrokové sazby na stejných úrovních. Co se týče končícího guvernéra Powella, tak ten zůstává v radě guvernérů.  

A nyní uvidíme, kam to bude směřovat Kevin Warsh, který by měl Powella nahradit, protože ten tam byl do velké míry dosazen Donaldem Trumpem, který by rád ty sazby tlačil o něco níže, ale na druhou stranu se říká, že Warsh je spíše jestřáb a že by ty sazby kvůli udržení inflace chtěl výše držet.  

Každopádně ta celá situace ohledně útoků na Írán a inflační tlaky, které z toho vyplývají, tak spíše způsobuje, že o nějakém snižování sazeb se teď příliš nehovoří. Naopak se může brzy hovořit i o zvýšení sazeb.  

Dále potom Evropská centrální banka také na posledním zasedání ponechala úrokové sazby na stejné úrovni. A brzy bude květnové zasedání České národní banky, kde se taktéž očekává, že úrokové sazby zůstanou na stejných úrovních.  

Důvodem je ta situace ve světě, která způsobuje inflační tlaky kvůli rostoucím cenám paliv a dalších věcí.  

Umělá inteligence nám vezme práci

A nakonec ještě jedna zajímavost ohledně umělé inteligence a toho, jak nám vezme práci. V poslední době se objevuje takzvaný Jevonsův paradox, který jsme mohli poznat už v 19. století, kdy se podařilo zlepšit parní stroje natolik, že byly efektivnější a potřebovaly méně uhlí.  

A teď by to vypadalo, že když ty parní stroje potřebují méně uhlí, takže poptávka po uhlí poklesne. Jenomže ono došlo právě k tomu paradoxu, že poptávka po uhlí vzrostla a důvodem bylo, že parní stroje byly mnohem využitelnější ve spoustě jiných sfér a byly mnohem používanější, takže díky tomu paradoxně ta spotřeba uhlí vzrostla.  

A stejně tak se dá o tom přemýšlet i v rámci umělé inteligence, protože ta nám sice může vzít určitou část práce, jenomže proto, že na některé věci je člověk produktivnější a některé analýzy by třeba ani se mu nevyplatilo dělat a nebo něco by se mu nevyplatilo realizovat, tak díky umělé inteligenci to může realizovat, takže v konečném důsledku člověk zvládne více projektů a úkolů.  

Protože to, co by bylo dříve příliš drahé, tak by se nedělalo, zatímco teď díky umělé inteligenci se to vyplatí udělat. A už se ukazuje, že vzniká spoustu nových startupů a místo toho, aby mladí absolventi skončili na úřadu práce, tak mají různé nové nápady a myšlenky, jak díky AI vytvořit nějaký systém, který třeba někdo bude používat, nebo nějaké možnosti a projekty, které se dají použít.  

A to zase zajistí nějakou novou zaměstnanost, nové možnosti a vlastně se takhle ukazuje, že paradoxně se může stát, že ne, že nám AI vezme práci, ale že tu jinou práci třeba i vytvoří v rámci těch svých možností. To znamená, může se stát to stejné, jako se stalo s těmi efektivnějšími parními stroji a s uhlím.  

Závěr

A to bychom měli na závěr takový pozitivnější pohled, jak se to může vyvinout. Pokud uvažujete o investování a cítili byste se jistější, když k sobě budete mít člověka, který vám poradí, tak se na nás samozřejmě můžete obrátit.  

Stačí jít na náš web www.kopecky-advisory.cz, vpravo nahoře si požádat o 30minutovou konzultaci zdarma a já se vám velmi rád budu věnovat.   

Získat konzultaci

Děkuji vám za pozornost a brzy opět na slyšenou.