Napsat závěť nemusí vždy stačit. Proč tomu tak je?

25. březen 2024

Napsat závěť nemusí vždy stačit. Proč tomu tak je?Napsat závěť nemusí vždy stačit. Proč tomu tak je?


Podcast si můžete poslechnout na svých oblíbených platformách:


Nebo na našem YouTube viz níže:



Přepis podcastu


Pozn.:  Jedná se o strojově generovaný přepis.


Dobrý den, u mikrofonu David Kopecký, vítejte u dalšího dílu podcastu Nekonečná renta.


Závěť a nepominutelní dědicové


Ve výročním dílu podcastu před Vánocemi jsem slíbil, že se budu věnovat tématu dědictví, a ono to je zrovna aktuální téma, protože teď na dvou setkáních s kamarády jsme se právě bavili o závěti, dědictví, úmrtí a při diskuzi vzniklo spousta překvapení, že závěť nemusí tak úplně všechny situace vyřešit. A že prostě nestačí napsat v závěti, že odkazuji všechno manželce nebo odkazuji všechno partnerce, ale jsou zde takzvaní nepominutelní dědicové, a na ty nelze zapomenout, a těmi nezapomenutelnými dědici jsou vlastně děti zemřelého a nebo, pokud již nežijí, tak to jsou jejich potomci. A já nemohu na ně zapomenout, když bych v závěti chtěl vše odkázat třeba manželce nebo partnerce, tak to zákon nelze.

Pokud jsou to nezletilé děti, tak jim musím vždycky odkázat minimálně tři čtvrtiny zákonného podílu. A pokud to jsou zletilé děti, tak jednu čtvrtinu zákonného podílu, samozřejmě by si pak mohl člověk říct, no, tak je můžu vydědit. Tak oni úplně se nechovali tak hezky, ale to nechovali se tak hezky úplně nestačí.


Vydědění


Dle zákona na to vydědění je potřeba splnit o něco víc, a jsou tam vyjmenovány tyto záležitosti na vydědění, to znamená například

1. neposkytnutí pomoci v nouzi zůstaviteli. To je například, když byste onemocněli a dítě by vám žádným způsobem nepomohlo, vy jste nakonec byli odkázáni na pomoc, nebo

2. když neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl. - To jsou různé právní povídání, ale když to přeložíme do běžné řeči, tak to znamená, že dlouhodobě s dítětem nemáte žádný kontakt a dítě i ignoruje třeba vaši snahu ten kontakt navázat.

3. pak je tam uvedeno trestný čin svědčící o zvrhlé povaze, tam asi není potřeba to úplně vysvětlovat, a nebo že

4. dítě vede trvale nezřízený život, to znamená propadlo alkoholu, drogám, gamblerství, nepečuje o své děti a podobně. A my si můžeme říct, že je to jasné a že to vydědění bude platit a bude fungovat.

Jenomže ono to vyděděné dítě to může nakonec napadnout a dát žalobu k soudu. Je pravda, že musí prokázat, že které ten názor, který vy máte pro to vydědění, že neměl zákonný důvod, ale úplně asi pravděpodobně nemusíte chtít se dostat do situace, že toto bude někdy řešeno a že ti ostatní pozůstalí by třeba tímto mohli mít problémy a museli to řešit.


Řešení za života


To znamená, že bývá pak vhodnější to řešit spíše za života. To znamená, že mohu to darovat, ale kdybych třeba to chtěl darovat dětem třeba nemovitost, ve které bydlíte společně s partnery? Tak by zase bylo dobré, aby tam bylo i nějaké věcné břemeno dožití, protože člověk míní, život mění a může se cokoliv stát a bylo by to velmi nepříjemné, kdyby tam to břemeno dožití nebylo a něco se v budoucnu stane.

Pak samozřejmě je zde řešení i takzvaných svěřenských fondů, o kterých budu mluvit v některém z dalších dílů podcastu, a tam také si lze upravit ty podmínky i jinak, než je v rámci dědictví, ale samozřejmě není to úplně pro každého, protože to zřízení svěřenského fondu něco stojí. Jsou tam nějaké konsekvence a podobně a můžete to vyřešit třeba i dědickou smlouvou, ale bohužel i té dědické smlouvy jsem už slyšel případ, že toto dítě napadlo, že vlastně to není v pořádku a podobně.


No a jak se chová, pokud to nijak nemá člověk vyřešené?


A pokud to nijak neupraví?

V takovém případě se pak dědí dle zákona jsou různé dědické třídy, které si za chvilku řekneme a postupně se postupuje podle toho, jak v těch jednotlivých třídách jsou nebo nejsou ty dané osoby, které by měly dědit.

1. dědická třída, která je nejčastěji využívaná, tak v té první třídě jsou zůstavitelovy děti a jeho manžel a každý z nich dědí stejným dílem.

2. dědická třída - ve druhé třídě je to manžel, rodiče a osoby žijící ve společné domácnosti. Také dědí stejným dílem, ale manžel dědí vždy nejméně polovinu.

3. dědická třída - ve třetí třídě to už jsou sourozenci a osoby žijící ve společné domácnosti, kteří pak dědí společným dílem.

4. dědická třída - ve čtvrté třídě prarodiče stejným dílem.

5. dědická třída - v páté třídě prarodiče rodičů.

6. dědická třída - a v šesté třídě, děti, děti sourozenců a děti prarodičů, stejným dílem.

Tam je vidět, že už pak trošku v těch příbuzenských poměrech může člověk ztrácet, ale ty vyšší třídy nejsou až tak časté, co se týče dědictví.


Příklad 1


A když uvedeme konkrétní příklad, tak asi nejčastějším případem bude situace, kdy jsou lidé manželé nemají upraveno žádným způsobem společné jmění manželů. A dáme si příklad, že mají dvě zletilé děti. Neexistuje žádná závěť a k dědění je nemovitost s cenou 2.000.000 Kč.

Je volena částka, aby se dobře počítalo a vysvětlovalo, jaké typy díly jednotlivé osoby mají.

Nejprve musí být vypořádáno společné jmění manželů, to se rozdělí na polovinu. To znamená, že manželce zůstane 1.000.000 korun hodnoty z té nemovitosti a druhá polovina, ten druhý 1.000.000 Kč se dělí na třetiny mezi manželkou a ty dvě děti.

Kdyby upravovala závěť, jenom pro doplnění, tak u dětí lze snížit podíl tak, že by se krátil na čtvrtinu zákonného podílu, protože jsou již zletilé. To znamená, nedělili by jednu třetinu z toho milionu a jenom jednu 1/12.

Manželka by sice po takové úpravě stále vlastnila zásadní podíl nemovitosti, no ale stále by nevlastnila 100%. Vzniklo by takzvané podílové spoluvlastnictví. No a protože každý vlastní jenom nějaký určitý podíl, tak to má spoustu úskalí, protože v takové situaci, když takhle vlastní více lidí nemovitost, no, tak všichni vlastníci musí pak se vším souhlasit ohledně nemovitosti. Pak jsou i problémy, kdo vlastně zaplatí opravu a v jakém poměru si ho přesně po kterou toho podílu a nebo že tam jeden žije, další tam nežije.

Už můžete slyšet, jaké tam mohou vznikat problémy. Pak třeba jeden tu nemovitost chce prodat, další nechce a určitě, když to řeknu, nechcete, aby to dopadlo tak, že tu vaši nemovitost budou následně vlastnit na jednotlivé podíly ti pozůstalí.

Ono pak tu situaci lze řešit tak, že se manželka finančně vypořádá s těmi s těmi dětmi a že když by měli ten snížený podíl na tu 1/12, takže každému z těch dětí vyplatí ekvivalent finanční té jedné dvanáctiny.

Zde vzniká takový trošku paradox, když si to vezmete, že ta manželka s manželem tu nemovitost koupili, rekonstruovali, budovali, upravovali, investovali do ní peníze a ona vlastně teďka podruhé musí do určité míry zaplatit těm těm dětem.

Jsou to samozřejmě děti, takže většina rodičů je chce podpořit. Ale věřím tomu, že většina z vás se nebude úplně chtít do takové situace dostat, a proto může být dobré to řešit opravdu ještě předtím, než to nastane a nějak to rozdělit tak, aby abyste se do takovéhle situace nedostali.


Příklad 2


Pak si řekneme ještě druhý příklad, a to by byl nesezdaný pár, to znamená muž a partnerka a dvě dospělé děti, a opět budeme tedy se bavit o tom, my muži ubíráme dříve, tak, že zemře muž a je zde opět nemovitost za 2.000.000 Kč.

Zde se nevypořádává společné jmění manželů a budeme pokračovat dle zákona. No a v první dědické třídě partnerka nedědí nic. To znamená, že dle zákona by každé z dětí zdědilo polovinu z těch dvou milionů, to znamená 1.000.000 Kč nebo tedy tu polovinu nemovitosti.

Pokud by závěť existovala, tak může partnerka dědit, ale oběma dětem musí stále zůstat jedna čtvrtina z jejich zákonného podílu. To znamená, každé dítě by muselo dědit 250.000 korun. A na partnerku by zbyl podíl 1.500.000 Kč. Ale i zde vlastně můžete vidět, že vzniká problém s podílovým spoluvlastnictvím. Protože stále ta partnerka nevlastní celou nemovitost a mohou zde vznikat problémy stejné jako u toho prvního případu.

Ono lze i v závěti upravit, že když toho majetku je více, tak mohou pak potenciálně děti dědit i jiný majetek, třeba finanční. Ale musí to vycházet tak, že z toho jejich zákonného podílu ten ekvivalent musí být v hodnotě čtvrtiny zákonného podílu.

Ale je to samozřejmě otázka, protože existuje mnoho situací, kdy vlastně ty nemovitosti tvoří poměrně velkou hodnotu, nebo i ta jedna nemovitost, ve které třeba ta rodina bydlí a není úplně jednoduché, aby byl takový jiný nebo finanční majetek, který by dokázal vypořádat tu jednu čtvrtinu zákonného podílu.


Závěr


A co je ještě důležité dodat, co jsem nezmínil. Ono to z toho asi bude poměrně vyplývat. A to, že se to netýká jenom dětí, které teď žijí třeba ve společné domácnosti s tím zemřelým. Ale týká se to všech jeho dětí, které má i třeba z předchozích vztahů, manželství a podobně. A na ty je třeba myslet a oni všichni mají ten zákonný nárok.

Já jsem teď vlastně hovořil hodně o nemovitostech, ale tohle se vlastně týká i firem. Ať už zletilé nebo nezletilé dítě musí zdědit čtvrtinu firmy nebo nějaký podíl na firmě.

Také to určitě není úplně optimální situace a je rozhodně dobré to zkusit řešit i nějakým jiným způsobem, aby nedědili podíl, ale aby dědili finanční ekvivalent. To je pak mnohem jednodušší a dá se to mnohem mnohem lépe řešit.

Můžete tedy vidět, že ty záležitosti týkající se úmrtí a dědictví mohou být poměrně hodně zamotané.

No a pokud vám záleží na tom, aby i po vaší smrti nevznikaly různé problémy či neshody v rodině, aby všechno proběhlo v pořádku, nebo aby to už třeba bylo i vyřešené, tak je určitě ke zvážení, všechny tyto záležitosti mít správně vyřešené a zpracované.

A v takovém případě je určitě dobré řešit toto s právníkem, který se na to specializuje, s ním probrat všechny souvislosti a teprve poté dle toho zpracovat s notářem.

Ono totiž jde o to, že velmi často notář jenom zpracovává to, co mu člověk zadá, a ne vždy vám v tom detailněji poradí, proto je vhodné v klidu a opravdu detailně vše probrat s právníkem a teprve potom ten návrh nechat připravit notářem a vyřešit to.

No, a protože s naší prací všechny tyto záležitosti dosti úzce souvisí, tak vám s tímto také dokážeme prostřednictvím našeho právníka pomoci.

A když budete chtít k tomu probrat jednotlivé možnosti, tak se mi ozvěte na telefonu nebo využijte email david@kopecky-advisory.cz.

A to by bylo k dnešnímu tématu vše. Na navazující témata, která s tímto souvisí, se můžete těšit v některém z dalších dílů podcastu.

Děkuji vám za pozornost a brzy opět na slyšenou.

Konzultace zdarma

Vyplňte formulář níže a získáte 30 minut zdarma pro zodpovězení Vašich dotazů.