Proč ČNB zvýšila sazby a jaký vliv vůbec mají sazby na ekonomiku?
10. prosinec 2021
Proč ČNB zvýšila sazby a jaký vliv vůbec mají sazby na ekonomiku?Podcast si můžete poslechnout na svých oblíbených platformách:
Nebo na našem YouTube viz níže:
Přepis podcastu:
Úvod
Dobrý den, u mikrofonu David Kopecký. Vítám Vás u dalšího dílu podcastu Nekonečná renta.
Tématem tohoto podcastu je svět investování a vše kolem něj. Hlavním tématem je zejména možnost dosažení finanční svobody a čerpání vlastní nekonečné renty, která pokryje část nebo úplně všechny měsíční výdaje. Tato renta by neměla být nijak závislá na Vaší firmě, Vašem zaměstnání či podnikání. Kromě finanční svobody se budeme zabývat i tím, jak budovat a udržet si kapitál i na další finanční cíle jako je třeba budoucnost Vašich dětí a podobně.
Úroková sazba v ekonomice hraje zásadní roli, a tak chci dnes popsat, co a jakým způsobem vlastně úroková sazba ovlivňuje a pokusím se to vysvětlit co možná nejjednodušeji, aby to bylo pochopitelné pro každého.
Co ovlivňuje úroková sazba ČNB?
Úroková sazba ovlivňuje velké množství věcí v ekonomice. Má vliv na kurz měny, ovlivňuje to, jak utrácí domácnosti a jak budou investovat firmy, jak hodně se bude vyrábět a poskytovat služeb a má vliv i na cenu aktiv, jako jsou například akcie, dluhopisy nebo nemovitosti. Takže když to shrnu, tak má vliv vlastně skoro na všechno.
Přesně z toho důvodu, že má takto obrovský vliv, tak je změna úrokových sazeb centrálními bankami často využívanou záležitostí. Má to však jeden háček, a to, změna úrokových sazeb se projeví s velkým časovým zpožděním. Poslední listopadové navýšení úrokové sazby ČNB se na plno projeví klidně i za víc než rok od té doby. To znamená, že až na konci roku 2022.
Určitě bych nechtěl být centrálním bankéřem, protože není jednoduché takto dopředu vše řídit a už vůbec ne v prostředí, kdy existuje mnoho externích vlivů, které ČNB ani nemůže ovlivnit.
A nyní již k té úrokové sazbě, o které se tak hodně mluví.
Co je vlastně tou sazbou, kterou ČNB zvyšuje?
V různých článcích jste se mohli dočíst, že ČNB 4.11. zvýšila úrokovou sazbu na 2,75%.
Co to ale vlastně je za sazbu?
Jde o tzv. dvoutýdenní repo sazbu a abych to přeložil do češtiny. Je to zjednodušeně řečeno sazba, kterou dostanou banky za to, že si u ČNB uloží peníze na 14 dní.
ČNB využívá i další sazby jako depozitní sazbu, tzn. sazbu, za kterou si banky mohou uložit prostředky přes noc a dále lombardní sazbu, za kterou si naopak od ČNB banky přes noc půjčují. Tou základní a nejdůležitější sazbou je ale právě zmíněná dvoutýdenní repo sazba a to je přesně ta sazba, o které se všude nejvíce mluví a píše.
Když se podíváme na to, čeho se snaží centrální banky prostřednictvím úrokových sazeb dosáhnout, tak zvýšení úrokových sazeb se popisuje jako restriktivní politika, tzn. má zpomalit ekonomický růst a snížení úrokových sazeb se nazývá jako expanzivní politika, která má naopak oživit ekonomický růst.
Vliv zvýšení sazeb
Nejprve ke zvýšení sazeb, protože to je přesně současná situace. Obecně se říká, že ČNB nyní zvyšuje sazby kvůli tomu, aby snížila inflaci. A nyní si řekneme, na co všechno bude mít zvýšení sazeb vliv a proč by výsledkem mohlo být právě snížení inflace.
První, na co má změna sazeb vliv je kurz koruny. Pokud se sazba zvýší, koruna se stává atraktivnější pro zahraniční investice, protože přináší vyšší výnos a z toho důvodu koruna posiluje. Zároveň když koruna posiluje, nakupujeme zahraniční zboží levněji, protože potřebujeme méně korun na každé euro či dolar, za které dovozce výrobky v zahraničí kupuje.
S menším zpožděním potom posílení koruny snižuje poptávku po domácích výrobcích, protože ty zahraniční jsou pro nás levnější. Už jenom z tohoto je vidět, že pouze vliv na kurz koruny, pokud by jej neovlivnilo nic externího, může způsobit právě zlevnění výrobků a tedy snížení inflace.
Pojďme pokračovat v tom, jak se situace bude při posílení koruny dál vyvíjet. Když je menší poptávka po domácích výrobcích, tak zdejší výrobci snižují výrobu, protože lidé od nich méně kupují. Z důvodu nižší výroby se tak přesouvá vliv na zaměstnanost, která se snižuje a je zde menší tlak na růst mezd, což také obojí snižuje inflaci.
To by byl vliv související s kurzem koruny. Další záležitostí je, že pokud dojde ke zvýšení sazeb, domácnosti mohou mít větší chuť spořit, protože za to mají vyšší výnos a méně si půjčují, protože půjčky jsou dražší, z toho důvodu se snižuje jejich spotřeba.
Firmám se při vyšší sazbě méně vyplatí řešit investiční projekty, protože jim klesá relativní výnosnost těchto projektů. Kdyby byla sazba ČNB skutečně hodně vysoká, tak se jim vyplatí uložit si peníze raději v bance než riskovat investiční projekt a vydělat jenom něco málo navíc. Firmy tedy při vyšší sazbách méně investují a zároveň mají také dražší financování. Z toho opět vyplývá, že při poklesu poptávky domácností a poklesu investičních výdajů firem, poklesne výroba v ekonomice. Sníží se tak ekonomický růst, vzroste nezaměstnanost, poklesne růst mezd a poklesne inflace.
A posledním, na co mají úrokové sazby vliv je cena ekonomických aktiv, tzn. jak jsem zmiňoval, například akcie nebo nemovitosti. Vyšší sazby znamenají nižší výnosnost aktiv, tzn. snižuje se jejich cena, protože jsou méně atraktivní. Zároveň atraktivnost aktiv se snižuje ve srovnání s tím, že mohu více vydělat na bankovních vkladech. Pokud tedy poklesne hodnota aktiv u domácností, sníží se jejich bohatství a i to bude mít částečně vliv na spotřebu domácností, protože pokud by tato aktiva prodaly, tak získají méně peněz. Případně, pokud chtějí například nemovitost použít do zástavy, tak při nižší hodnotě získají nižší výši úvěru. Stejné to je i u aktiv, která vlastní firmy. Pokud se tedy sníží cena aktiv, domácnosti snižují spotřebu, firmy snižují investice a výsledek bude opět stejný, nižší výroba, nižší spotřeba a nižší inflace.
Snížení sazeb
Jak tedy vidíte, při zvýšení sazeb to vždy vede právě ke snížení inflace. Pokud se budeme bavit o snížení úrokových sazeb, tak už si asi jednoduše dokážete odvodit, že vše, co jsem doteď popisoval se bude chovat opačně. Tzn. sníží-li ČNB sazby, oslabí koruna, protože bude méně atraktivní, zvýší se poptávka po domácí produkci a bude tlak na růst mezd a inflace tedy poroste. Úvěry budou levnější, spotřebitelé i firmy si budou více půjčovat a poroste výroba i spotřeba. No a nakonec ceny aktiv také porostou, protože se zvýší jejich výnosnost, zvýší se bohatství firem i domácností a opět poroste výroba i spotřeba a opět bude výsledkem růst inflace.
Na závěr ještě úplně největší zjednodušení. Vyšší sazba = dražší peníze a tedy méně peněz v ekonomice. Nižší sazba = levné peníze a tedy více peněz v ekonomice.
Závěr
Snad se mi podařilo to vysvětlit co možná nejjednodušeji a odteď už budete přesně vědět, proč ČNB sazby zvyšuje a proč snižuje a co se v budoucnu za několik měsíců v ekonomice po daném kroku stane. Respektive bych možná doplnil nikoliv co se stane, ale co ČNB chce, aby se stalo, protože to jsou dvě různé věci.
Pokud Vás zajímají konkrétně Vaše možnosti ohledně dosažení finanční svobody a čerpání nekonečné renty a máte k dispozici alespoň 1 milion korun jednorázově, případně máte k dispozici nižší částku a navíc můžete investovat více než 5000 Kč měsíčně, tak navštivte stránky podcastu nekonecnarenta.cz nebo přímo naše firemní stránky kopecky-advisory.cz , kde si v pravém horním rohu můžete požádat o hodinovou konzultaci zdarma (i níže) a já se Vám velmi rád budu věnovat. Děkuji Vám za pozornost, přeji krásný den a příští středu opět na slyšenou.
Newsletter
Pokud Vás zajímají novinky z investování, přihlašte se do našeho newsletteru
