Psychologické okénko 1 - Klam utopených nákladů

28. březen 2022

Psychologické okénko 1 - Klam utopených nákladůPsychologické okénko 1 - Klam utopených nákladů


Podcast si můžete poslechnout na svých oblíbených platformách:

Nebo na našem YouTube viz níže:

Přepis podcastu:


Úvod

Dobrý den, u mikrofonu David Kopecký. Vítám Vás u dalšího dílu podcastu Nekonečná renta.

Nosným tématem tohoto podcastu je investování a hlavním cílem, ke kterému s klienty směřujeme, je možnost dosažení nekonečné renty. Tedy situace, kdy můžete dál pracovat, ale kdybyste se rozhodli, že nechcete, tak nemusíte. Máte tak právo volby, jak naložit se svým životem a budoucností.

Dnešní téma bude o tom, jak nás při investování, a nejen při něm, ovlivňuje náš mozek. 
Konkrétně většina myšlenek pochází z knihy Myšlení rychlé a pomalé od Daniela Kahnemana, nositele Nobelovy ceny za ekonomii.

Daniel Kahneman v knize popisuje, že naše myšlení se řídí buď intuicí neboli nevědomím a nebo se myšlení řídí dle vědomé části mozku. Mnoho lidí si myslí, že se rozhodují pouze racionálně, ale bývá to častý omyl. Většinou se totiž rozhodujeme intuitivně či dle emocí, a pak si to často pouze v hlavě racionálně obhájíme, že jsme se rozhodli správně. 

Jak hodně nás ovlivňuje nevědomí?

Ještě předtím, než jsem četl tuto knihu Daniela Kahnemana, tak jsem slyšel vyjádření, že vědomě můžeme ovlivnit pouze kolem 6% toho co děláme a nevědomí má vliv na celých 94% věcí, což kniha víceméně potvrzuje. 

Nevědomí je rychlejší a je to vždy to, co vás v dané situaci jako první napadne, proto Kahneman nazývá toto myšlení jako rychlé myšlení a vědomé uvažování nazývá pomalým myšlením. Zároveň to pomalé myšlení je pro nás náročnější, proto se často necháme opít rohlíkem a využijeme intuici, což je pro nás jednodušší a rychlejší. 

Často nám to pomáhá rychle se rozhodovat a někdy to pomůže se rozhodnout i správně, někdy tomu je však naopak.

Mentální účty v naší hlavě

A nyní již k první části, o které chci hovořit a která souvisí s ekonomickým uvažováním. 
Jde o tzv. MENTÁLNÍ ÚČTY. 
Pro jednotlivé situace, když za něco platíme, si v hlavě tvoříme mentální účty a v souvislosti s tím se často rozhodujeme jinak, než by bylo dle ekonomických zásad obvyklé. Ke všemu si přidáváme v hlavě, kolik nás to stálo času, energie, peněz a dle toho se v budoucnu o daných věcech rozhodujeme.

Pro jednoduchou ilustraci, jak mentální účty ovlivňují naše chování uvedu následující příběh:
Dva horliví fanoušci mají v plánu cestovat 40 km, aby zhlédli hokejový zápas. Jeden z nich za vstupenku normálně zaplatil. Druhý měl to štěstí, že jiný kamarád nechtěl jet a dal mu vstupenku zadarmo.
Na večer, kdy se má utkání hrát, je v předpovědi počasí hlášena sněhová bouře. 
Který ze dvou fanoušků se s větší pravděpodobností vydá do sněhové bouře, aby mohl zápas vidět?
Odpověď nás napadne okamžitě: víme, že fanoušek, který za svoji vstupenku zaplatil, bude chtít určitě jet. Vysvětlení nám poskytne mentální účetnictví. Představte si to tak, že oba fanoušci si v hlavě vytvořili pro hokejový zápas, svůj vlastní mentální účet. Když hru zmeškají, uzavřou účet se záporným zůstatkem. Bez ohledu na to, jak ke svým vstupenkám přišli, oba budou zklamaní, ale záporný zůstatek bude výrazně vyšší u toho, který za vstupenku zaplatil, a je tedy bez peněz i bez zážitku ze hry. Protože zůstat doma je pro tohoto jedince horší alternativou, má větší motivaci k tomu, aby zápas viděl a vydal se i do sněhové bouře.
Tyto kalkulace emocionálních zůstatků probíhají v tichosti v naší mysli, aniž bychom o tom věděli. 

Cena vstupenky je sice utopeným nákladem a bylo by tedy vhodné to brát tak, že je již prostě zaplacena a není třeba to řešit ani s tím uvažovat pro rozhodování, ale mozek nás nutí nad tím uvažovat jiným způsobem. 

Prodáme raději ziskovou nebo ztrátovou pozici? 

A od tohoto se dostáváme právě k investorovi, který prodává pozice ze svého portfolia.
Představte si, že nutně potřebujete peníze pro svou rodinu a jedinou možností je vybrat je z investičního portfolia.
Na investičním účtu vidíte, jaké akcie či fondy jsou ziskové a jaké jsou ztrátové. Tzn. na první pohled je zřejmé, jaká pozice je vítězná a jaká poražená.
Vidíte 2 akcie nebo fondy, do kterých jste investovali částku 500.000 Kč, kdy na jedné pozici máte zisk 50.000 Kč a na druhé pozici jste naopak 50.000 Kč ve ztrátě.
Kterou pozici prodáte? Tu ziskovou nebo tu ztrátovou?

V hlavě se vám zřejmě bude honit něco v tomto smyslu: "Mohl bych prodat tu ziskovou a připsat si do svých investorských záznamů úspěch. A nebo bych mohl uzavřít tu ztrátovou, ale z toho mi vlastně vyplývá neúspěch. Co bych raději udělal?"

Pokud problém takto zarámujeme, tzn. volíme mezi tím udělat si radost úspěchem nebo mít smutek z neúspěchu, tak nejspíš prodáte ziskovou pozici a v hlavě se radujete z investorského úspěchu.

Dispoziční efekt

Z finančních výzkumů skutečně vyplynulo, že mezi individuálními investory existuje preference pro prodej "vítězů" v porovnání s prodejem „poražených". Jde o kognitivní zkreslení, kterému se říká dispoziční efekt.

Dispoziční efekt je vlastně případem úzkého rozhodovacího rámce.
Investor si pro každý fond nebo akcii, které nakoupí, vytvoří mentální účet, a chce každý tento účet uzavřít se ziskem. 

Pokud bychom se na to podívali racionálně a z komplexního pohledu, tak je vhodné prodávat ty fondy či akcie, u kterých je menší pravděpodobnost, že se jim bude v budoucnu dobře dařit. Není důležité, zda je daná akcie či fond nyní v zisku nebo ve ztrátě, důležité je, jaký je potenciál do budoucna. Hlava nás však nutí prodat ziskovou pozici, abychom se tzv. mohli poplácat po zádech, jak jsme dobře investovali.

I když se to na první pohled nezdá a prodej ziskové pozice vypadá nejen logicky, ale působí i jako správné rozhodnutí, tak nakonec je dispoziční efekt nákladným zkreslením. Při analýze reálného vývoje trhů totiž vyplynul závěr, že ty akcie, jejichž hodnota historicky rostla, tak ještě nějakou dobu ve zvyšování hodnoty pokračovala. Ztrátovou pozici tedy neprodáte, ale ta zase naopak může klesat na ještě nižší hodnotu a u té ziskové se připravujete o možný budoucí výnos. Zároveň prodej ztrátové pozice má pozitivní vliv na daňovou povinnost, protože snižuje daňový základ, takže tento krok má i v tomto smyslu pozitivní efekt.

Takže mentální účet prodejem ziskové pozice uzavřete se ziskem, který vám přinese radost, ale je to radost, za kterou musíte zaplatit. Racionálně uvažující investor by vždy uvažoval pouze budoucí důsledky současných investičních kroků a nikoliv, co se událo v minulosti. Jde o klam utopených nákladů, který je stejný jako vydat se do sněhové bouře, protože jsem za vstupenku zaplatil a přitom, kdybych jí neplatil, tak bych do sněhové bouře nešel.

Investování prostředků do projektu

Pak tu mám další příklad, ve kterém možná najdete podobnost s nějakým rozhodnutím, které jste někdy dříve udělali.

Představte si společnost, která již do nějakého projektu vložila 50 milionů korun. Projekt má nyní zpoždění a prognózy jeho konečných výnosů již nejsou tak optimistické jako na počátku. Aby měl projekt šanci na dokončení, vyžadovalo by to teď vynaložit dalších 60 milionů korun. 
Existuje ale i alternativní návrh investovat stejnou částku 60 milionů do nového projektu, který se momentálně jeví tak, že by měl větší potenciál výnosu.  Co společnost udělá? Až příliš často dochází k tomu, že investuje další peníze do původního projektu, protože tam již vynaložila hodně peněz, a tak tento projekt chce zachránit. 
Vkládání dalšího úsilí a prostředků do neúspěšných aktivit je velmi častou chybou a tato společnost byla také ovlivněna právě klamem utopených nákladů.

Pokud se na to podíváme z pohledu manažera společnosti, který je za úspěšnost projektu zodpovědný, tak pro něj skutečně není jednoduché projekt zrušit a investovat do jiného projektu, protože bude mít obavu, že ho z důvodu neúspěchu jednoho konkrétního projektu budou jako manažera hodnotit negativně. A tak raději dál hazarduje s prostředky firmy v naději, že se původní investice přece jen vrátí a nebo se bude snažit co nejvíce odkládat situaci, kdy se vše zúčtuje a skutečnost vyjde najevo.

Když nastane takováto situace s klamem utopených nákladů, tak motivace manažera z důvodu jeho odměňování se dostává do rozporu s cíli společnosti a jejích akcionářů.

Jde o situaci, která je známá a nazývá se problém zastoupení nebo-li agency problem. Majitelé firem si tyto konflikty uvědomují, a proto často nahrazují generálního ředitele, který je obtěžkán předchozími rozhodnutími a zdráhá se tak zastavit ztráty. Nemusí jít o to, že by majitelé byli přesvědčeni, že je nový ředitel kompetentnější. Vědí však, že mentální účty nového ředitele nebudou stejné a bude tudíž při hodnocení aktuálních možností snadněji ignorovat utopené náklady minulých investic. Na celou situaci se totiž podívá v úplně novém světle.

Co vše nám v životě ovlivňuje klam utopených nákladů
Je tedy vidět, že klam utopených nákladů nás často v životě nutí dělat chybná rozhodnutí. A ještě více to násobí i lidská averze ke ztrátě, tzn. že jsme mnohem více citliví na ztrátu, než jak na nás působí potenciální zisk ve stejné výši. 

A tak v životě kvůli tomu lidé zůstávají déle než je zdrávo ve špatných pracovních pozicích, v nešťastných vztazích či manželstvích a u beznadějných vědeckých či jiných projektů. Podnikatelé si mnohdy říkají, přeci to podnikání teď nepoložím, vždyť jsem do něj investoval tolik času nebo peněz. A tak pokračují do větších a větších dluhů a nejsou schopni racionálně zhodnotit, že už by udělali lépe, kdyby vše ukončili a zkusili raději něco nového. Měli by hodnotit nikoliv to, co do toho investovali, ale racionálně zhodnotit, jaké jsou možnosti daného podnikání do budoucna.

A stejně tak nás to ovlivňuje v investování. Když obchodník s akciemi realizoval v poslední době časté ztráty, tak ho to láká více obchodovat, aby tu ztrátu zvrátil. Nebo jak jsem zmiňoval v úvodu, raději prodáme ziskovou pozici, protože si chceme vnitřně zapsat úspěch a v té ztrátové pozici z důvodu klamu utopených nákladů zůstáváme. Zbytečně se tak zbavíme pozice, která má ještě do budoucna potenciál a necháme si pozici, které se nedaří a dařit do budoucna ani nemusí.

Závěr

A jak se těmto klamům a zkreslením, které pro nás mozek připravuje, bránit?
Jediná možnost je neřídit se v takových situacích intuitivním rozhodnutím, ale zvážit vše více racionálně. Využít tedy zmíněné pomalé myšlení, které sice tzv. bolí, ale v těchto situacích nás může ochránit před chybným rozhodnutím.

Dát na intuici je často dobrá věc, ale není tomu tak vždy. Věřím, že po popsání těchto různých situací budete odteď více vědět, kdy se spíše řídit intuicí a kdy raději zvážit situaci více racionálně.

A to by bylo k dnešnímu tématu vše.

Pokud máte nějaké otázky k investování a máte k dispozici více než 1 mil.Kč jednorázově, případně nižší částku, ke které můžete investovat alespoň 10.000 Kč měsíčně, tak se můžete obrátit na nás a získat 30 minutovou konzultaci zdarma ke zodpovězení Vašich dotazů. Stačí jít na náš web kopecky-advisory.cz a vpravo nahoře si o konzultaci požádat.

Případně pokud jste majitel firmy nebo podnikatel, připravili jsme pro vás e-book zdarma obsahující návod jak v 5 krocích získat díky firmě nekonečnou rentu. Po stažení e-booku obdržíte i něco navíc, ale to už se nechte překvapit.

Odkaz na stažení e-booku a také ostatní zmiňované odkazy najdete v popisku podcastu.  https://www.kopecky-advisory.cz/renta-diky-firme/
 

Pokud se Vám tento podcast líbí, budu rád, když jej na svých platformách ohodnotíte a když si jej přidáte do sledování nebo se přihlásíte k odběru.

Děkuji Vám za pozornost, přeji krásný den a brzy opět na slyšenou.






Newsletter

Pokud Vás zajímají novinky z investování, přihlašte se do našeho newsletteru