Dobrý den, u mikrofonu David Kopecký, vítejte u dalšího dílu podcastu Nekonečná renta.

Stavební spoření je v České republice velmi oblíbený produkt.

Jde o konzervativní produkt, vklad je pojištěn, tak je ta oblíbenost i poměrně pochopitelná.

Pokud někdo chce například spořit dětem, tak poměrně hodně lidí sáhne automaticky po stavebním spoření.

Samozřejmě se využívá nejen pro spoření dětem, ale často z důvodu státní podpory má mnoho lidí založenou smlouvu na každého člena rodiny.

Jenže je stavební spoření tak oblíbené oprávněně? Je to skutečně výhodný produkt?

Aktuálně se hodně snižuje atraktivnost zejména z toho důvodu, že v rámci tzv. konsolidačního balíčku bylo schváleno snížení státní podpory na polovinu. Tzn. nově bude státní podpora již pouze 1.000 Kč ročně místo původních 2000 Kč za rok. Bude se týkat i starších smluv, avšak samozřejmě nebude uplatněno na příspěvky zpětně, protože to by klient již nemohl ovlivnit a nemohl by se rozhodnout, zda za takových podmínek spořit. Bude se týkat státní podpory za rok 2024 a tedy příspěvků, které i do starších smluv budou zaslány od začátku roku 2024 později.

Když budeme počítat, jak to vstoupí do zhodnocení stavebního spoření, tak pro jednoduchost si dáme příklad, že na stavebním spoření je zůstatek 100.000 Kč. Úrokové sazby stavebních spořitelen se aktuálně pohybují od 2,5 do 3,5%. Pokud dostanu 1.000 Kč státní podporu při zůstatku 100.000 Kč, tak mi vychází výnos 1% za rok. Když připočtu maximální úrokovou sazbu stavebního spoření na českém trhu, tedy 3,5% plus toto 1% díky státní podpoře, vychází výnos 4,5%. 

I kdybychom počítali detailnější výpočet efektivní úrokové míry prostřednictvím finanční matematiky, tak přesněji vychází průměrný roční výnos při těchto změněných podmínkách ve výši 4,56% ročně, takže skoro totožně jako při zjednodušeném výpočtu. Prostředky jsou ve stavebním spoření zamčené na 6 let a nelze s nimi disponovat. 

Proti tomu současné spořicí účty nabízí klidně úrok 6% nebo mohu těžit z úrokové sazby ČNB a získat úrok až 6,7%, případně i termínované vklady na rok či na dva roky lze získat se sazbami kolem 6 až 7%. Dále také existuje i dluhopisové řešení na 3 roky, které je bezpečně rozloženo mezi 80 dluhopisů s předpokládaným výnosem téměř 8 % ročně apod. Existuje mnoho řešení, které mohou být pro vás zajímavější než stavební spoření. Ono také záleží, zda skutečně potřebujete peníze za 6 let nebo zda třeba budete peníze potřebovat až v 18ti letech dítěte, v takovou chvíli už vůbec není stavební spoření vhodným řešením.

Takto nezajímavě vychází výnosnost stavebního spoření, které byste si sjednali nyní. Pokud však máte stavební spoření sjednané před rokem nebo před 2 roky, tak tam nebudete mít úrok 3,5%, ale budete mít smlouvu s úrokem pouze kolem 1% nebo méně. V takovou chvíli vychází efektivní úrok takového stavební spoření při již snížené státní podpoře pouze 2,08% ročně. A to je opravdu málo. 

Při takto nezajímavém zhodnocení může být ke zvážení klidně stavební spoření zrušit, případně raději spořit někam jinam.

Při zrušení stavebního spoření je třeba počítat s tím, že stavební spořitelna po vás bude chtít poplatek za zrušení smlouvy ve výši zpravidla kolem 1% cílové částky a samozřejmě v takové chvíli přijdete o státní podpory. Záleží tedy, jak hodně jste do dané smlouvy spořili a jak vysokou máte sjednanou cílovou částku.  Ale i přes všechny tyto poplatky se může mnoha lidem vyplatit skutečně dříve sjednané stavební spoření zrušit. Nelze to říct samozřejmě plošně, je třeba spočítat, zda se to zrovna vám vyplatí. 

Ve výpočtu je třeba také počítat s tím, že pokud bych si odkládal peníze třeba na spořicí účet, tak mohu získat úrok 6%, ale zároveň za tento účet nic neplatím. Zatímco za stavební spoření platím zpravidla kolem 300 Kč ročně. Tzn. z 1.000 Kč státní podpory mi od příští roku zůstane už jenom 700 Kč a k tomu nikterak zajímavý úrok od stavební spořitelny. Už jenom tímto pohledem skutečně stavební spoření zásadně ztrácí své kouzlo.

Dále k tomu chci doplnit ještě jednu věc. Jak jsem na začátku zmiňoval, stavební spoření je velmi oblíbené pro děti potom, co se narodí nebo jsou ještě malé. Jenže na co většinou chtějí rodiče dětem spořit? Zpravidla to je na nějakou situaci, která se bude dítěte týkat až mu bude 18 let nebo více, tzn. třeba prostředky na vysokou školu nebo třeba na nějakou stáž v zahraničí, peníze na vstup do života nebo třeba příspěvek na pořízení bydlení. To jsou však všechno věci, na které většinou stavební spoření není vhodné, protože prostředky budou potřeba až za mnoho let. 

Pokud mám horizont například 15 let a chci dítěti naspořit třeba 500.000 Kč a budu počítat, že začínám spořit do aktuálně sjednaného stavebního spoření s vyšší úrokovou sazbu, tak bych musel posílat zhruba 1.940 Kč měsíčně. Pokud bych však chtěl k tomu využit již sjednané starší stavební spoření s úrokovou sazbou třeba 1% nebo dokonce nižší, tak bych musel spořit o mnoho více a to zhruba 2.370 Kč měsíčně.  Zatímco když využiji investiční řešení, které je na tento horizont vhodnější, tak mi může stačit spořit přibližně pouze 1.700 Kč měsíčně, abych měl pro dítě 500.000 Kč. Samozřejmě, že čím bude horizont delší, tím se bude rozdíl zvětšovat v neprospěch stavebního spoření. Z toho nám vychází, že pokud mám již stavební spoření z dřívějška a chtěl bych dítěti naspořit zmíněnou částku, tak do něj musím poslat z důvodu menší výnosnosti stavebního spoření o 120.600 Kč více a to je opravdu hodně peněz navíc. O tyto peníze by má rodina v průběhu času přišla.

Naprosto stejně se bude chovat situace, kdy nespořím pro děti, ale spořím pro sebe. Pokud nepotřebuji peníze přesně za 6 let, ale spíše později, tak je rozhodně vhodnější cestou investice, než stavební spoření. Růstové portfolio, které v rámci našich investičních řešení využíváme, generovalo dle historických dat od roku 1994 výnos 7,11%, a to i po odečtení nákladů na naše poradenství. Dále víme, že zmíněný 15letý horizont historicky dopadá dobře i reálně, tzn. i po odečtení inflace a zpravidla stačilo 10 let na to, abyste na investičním účtu viděli více, než jste tam vložili, tzn. nominálně jste vydělali.

Stačí nebýt netrpělivý a poctivě si říci, za jak dlouhou dobu budu peníze potřebovat, u děti to často je i za více než za 15 let. Ale i u vlastních peněz se často říká, chci to odložit na 5 let, protože nevím, co pak bude, jenže co se stane za 5 let, člověk bude hledat řešení na dalších 5 let a tak dále. Rázem z toho je klidně horizont 10 nebo 15 let třeba na důchod, zajištění finanční svobody apod. O tomto jsem detailněji hovořil již v 11.epizodě tohoto podcastu.

Když se tedy vrátím ke stavebnímu spoření, tak jste mohli slyšet, že zejména dříve sjednané smlouvy už nejsou zdaleka tak zajímavé jako dříve a ani nové smlouvy nepřináší nijak závratný výnos ať už kvůli snížené státní podpoře, tak i z jiných důvodů. 

Pokud si nejste jisti, jak zrovna vám se stavební spoření vyplatí, zda v něm neproděláváte zbytečně peníze, tak si můžete na našem webu kopecky-advisory.cz vpravo nahoře požádat o 30minutovou konzultaci zdarma a můžeme se na to společně podívat.

Dále pak na našem webu najdete sekci e-booků, kde si můžete stáhnout e-book pro podnikatele a majitele firem nebo e-book s návodem, jak v 9 krocích dosáhnout finanční svobody. Po stažení e-booku obdržíte vždy i něco navíc, ale to už se nechte překvapit.  https://www.kopecky-advisory.cz/e-book/

Pokud se Vám tento podcast líbí, budu rád, když jej na svých platformách ohodnotíte a když si jej přidáte do sledování nebo se přihlásíte k odběru.

Odkaz na stažení e-booku a také ostatní zmiňované odkazy najdete v popisku podcastu. 

Děkuji Vám za pozornost a brzy opět na slyšenou.