Úspěšná investiční strategie nadací amerických univerzit a Nobelovy nadace
29. září 2021
Úspěšná investiční strategie nadací amerických univerzit a Nobelovy nadacePodcast si můžete poslechnout na svých oblíbených platformách:
Dobrý den, u mikrofonu David Kopecký. Vítám Vás u dalšího dílu podcastu Nekonečná renta.
Tématem tohoto podcastu je svět investování a vše kolem něj. Budete v něm postupně získávat informace o tom, jak si zajistit svou vlastní nekonečnou rentu, která pokryje část nebo úplně všechny vaše měsíční výdaje. Zároveň je cílem, aby tato renta nebyla nijak závislá na Vaší firmě, Vašem zaměstnání či podnikání. Kromě soukromé renty se budeme zabývat i tím, jak si splnit i jakékoliv další finanční cíle, jako třeba budoucnost Vašich dětí a podobně.
Jak jsem slíbil v prvním díle tohoto podcastu, dnes se zaměřím na to, jakým způsobem spravují svůj majetek nadace amerických univerzit jako je například nadační fond Univerzity Harvard, Stanfordské univerzity nebo Univerzity Princeton a také jak investuje svůj majetek nám evropanům bližší Nobelova nadace, z které jsou vypláceny všem známé Nobelovy ceny.
K Univerzitě Harvard bych jen rád zmínil, že se bavíme nikoliv o Harvardských investičních fondech neblaze proslulých z kuponové privatizace, ale o špičkové americké univerzitě jejíž úspěšně fungující investiční fond pokrývá 35% příjmů univerzity, kdy zbývající část univerzita získává ze státních příspěvků a ze školného.
Všechny tyto nadace spravují nemalý majetek, nadační fond Univerzity Harvard spravuje majetek v hodnotě 41,9 mld. USD, Univerzita Princenton 26,6 mld. USD a Stanford 28,9 mld.USD. Nobelova nadace je proti tomu o dost menší, protože spravuje v přepočtu kolem 580 mil. USD. Pro lepší představu například Univerzita Harvard spravuje po přepočtu na koruny částku, která činí zhruba polovinu ročních příjmů státního rozpočtu České republiky.
Správa majetku známých amerických univerzit prošla historicky spoustou změn. Ve dvacátých letech minulého století dominovaly portfoliím dluhopisy. Akciová složka činila pouze kolem 20% portfolia. Rozložení tedy bylo nastaveno velmi konzervativně. Bylo to zároveň ovlivněno i tím, že v těch dobách byla vyšší inflace a i dluhopisy díky tomu přinášely vyšší nominální výnos. Postupem času ale docházelo ke změnám strategie a v portfoliích přibývaly i akcie. Ve třicátých letech došlo ke zvýšení podílu akcií na 30% a v padesátých letech již nadace investovaly do akcií více než polovinu svého majetku.
V 80. letech pak univerzity začaly používat tzv. Yale Model, který se zaměřuje na dostatečnou diverzifikaci, vyhýbá se časování trhu a počítá se skutečně dlouhým investičním horizontem. Celý model vychází zejména z přístupu známého ekonoma Johna Maynarda Keynese, což byl jeden z nejvýznamnějších ekonomů 20.století. Z jeho jména je odvozen i známý ekonomický směr tzv. Keynesiánství. Keynes tento svůj investiční přístup správně použil při velké hospodářské krizi v roce 1929, kdy se namísto časování trhu zaměřil na tzv. strategii kup a drž, což mu umožnilo ustát i další prudké propady v letech 1937 a 1938. Z tohoto přístupu vychází Keynesův citát, který vše dobře vystihuje a ten zní: Investor by se měl soustředit hlavně na dlouhodobý výsledek a výhradně podle něho bychom ho měli posuzovat.
Od 80. let tedy univerzitní fondy dle tohoto nového přístupu investují na dlouhý horizont, který se změnil v podstatě na nekonečný investiční horizont. Díky této změně si mohou dovolit investovat více prostředků do akcií, ale samozřejmě stále rozkládají majetek i do jiných typů aktiv jako jsou dluhopisy, hotovost, nemovitosti nebo i jiná alternativní aktiva. Rozložení do více druhů aktiv a skutečně dlouhý investiční horizont historicky zajistil, že nemusely řešit jakékoliv krize či výkyvy na trzích. Přestože stále čerpají z nadačních fondů 4 až 5% ročně, tak jejich majetek dlouhodobě dále roste. A to je přesně důvod, proč jsme se jejich investičním přístupem inspirovali, protože vidíme, že jim úspěšně funguje mnoho let a že tento přístup překonal jak technologickou bublinu a s ní spojené velké propady v roce 2000, tak propady po hypoteční krizi v roce 2008.
Na začátku jsem zmínil i Nobelovu nadaci, z které jsou vypláceny Nobelovy ceny. U ní také postupně rostl podíl akciové složky, avšak důvody byly jiné než u Univerzitních nadací.
V roce 1895, rok před svou smrtí Alfred Nobel odkázal většinu svého majetku do Nobelovy nadace, a to s pokynem, aby prostředky byly investovány pouze konzervativně. Prostředky tedy byly investovány pouze do bezpečných investic, zejména do státních dluhopisů případně do instrumentů navázaných na nemovitosti. Bohužel takto konzervativní přístup se ukázal jako dlouhodobě neudržitelný, protože při vyplácení odměn z nadace se majetek postupně začal snižovat. Po 50ti letech fungování tedy došlo k tomu, že majetek nadace byl zhruba poloviční. Nezbylo jim tedy nic jiného než strategii přehodnotit a podobně jako americké univerzity v roce 1953 investiční strategii změnili a přesunuli postupně více prostředků do akcií. Díky tomu začal majetek nadace opět růst a i přes vyplácení cen se jejich hospodaření stalo dlouhodobě udržitelné a také si tím zajistili nekonečné fungování.
A jak tedy mají všechny tyto nadace rozložený majetek v současné době?
Když se podíváme právě na hojně diskutovanou akciovou složku, Univerzita Harvard má přímo v akciích 42%, Princeton 52%, Stanford 48% a Nobelova nadace 47%. Na první pohled by se zdálo, že to tedy není u většiny ani 50% majetku. Je to však o tom, že další prostředky mají nadace umístěny v tzv. hedge fondech a uvnitř těchto fondů je obsaženo mnoho rizikových aktiv právě včetně akcií. Do hedge fondů Harvard investuje 36% majetku, Princeton 24%, Stanford 22% a Nobelova nadace 31%. Z toho vyplývá, že akciová složka se u mnoha z nich pohybuje hodně nad 50% majetku. Co se týče dalších druhů aktiv, do dluhopisů investují Harvard pouze 5%, Princeton 6%, Stanford 10% a Nobelova nadace 13%. Zbývající prostředky nadace investují do nemovitostí nebo do ostatních alternativních investic, tato zbývající část činí u Harvardu 17%, u Princetonu 18%, u Stanfordu 20% a u Nobelovy nadace 9%. Z tohoto rozložení vyplývá, že největší podíl tvoří akciová složka, ale není zapomínáno ani na dluhopisy, nemovitosti a jiné typy aktiv, což právě zajišťuje tu celkovou dlouhodobou udržitelnost strategie.
Co se týče výnosnosti těchto portfolií, tak na 10 letém horizontu se nejlépe dařilo Univerzitě Princeton, která si připsala průměrné roční zhodnocení 10,3% ročně, následována je Nobelovou nadací se zhodnocením 9,6%, dále pak Stanford zhodnotil v nadaci prostředky v průměru o 9,3% ročně a Harvard o 8,5% ročně. Při 20 letém horizontu se výnosnost pohybuje mezi 6 až 8%, takže pokud se vrátím k naší nekonečné rentě, kterou počítáme jako výběr ve výši 3% kapitálu, tak se potvrzuje, že výnosnost této investiční strategie je vyšší než procento výběru a že tedy i přes výběr kapitálu majetek stále může růst.
Abychom si dali i jeden příklad přímo z České republiky. Generální ředitel antivirové firmy Avast Ondřej Vlček spolu s manželkou Katarínou založili rodinnou nadaci, do které vložili aktiva v hodnotě 1,5 miliardy korun. Fond pod názvem Nadace rodiny Vlčkových bude pomáhat rodinám zasaženým závažným onemocněním. Myšlenka je nastavena tak, že prostředky budou čerpány pouze z výnosů investičního portfolia, na což si p. Vlček najal tým profesionálů a asset manažerů, kteří budou nadační prostředky spravovat. Když vidím, že i takto úspěšný člověk, stojící za světoznámou firmou Avast využívá stejné investiční myšlenky jako jiné světové nadace, rozhodně vnímám, že dává smysl se těmito úspěšnými inspirovat a dle toho spravovat majetek našim klientům.
Pokud Vás zajímá víc o tomto investičním přístupu nebo chcete zjistit konkrétně Vaše možnosti ohledně dosažení nekonečné renty a máte k dispozici alespoň 1 milion korun jednorázově, případně máte k dispozici nižší částku a navíc můžete investovat více než 5000 Kč měsíčně, tak navštivte stránky podcastu nekonecnarenta.cz nebo přímo naše firemní stránky kopecky-advisory.cz , kde si v pravém horním rohu můžete požádat požádat o hodinovou konzultaci zdarma a já se Vám budu velmi rád věnovat. Děkuji Vám za pozornost a přeji krásný den.
Newsletter
Pokud Vás zajímají novinky z investování, přihlašte se do našeho newsletteru
