Vyplatí se využít DIP (Dlouhodobý investiční produkt)?

Přepis podcastu

Pozn.:  Jedná se o strojově generovaný přepis.

Dobrý den, u mikrofonu David Kopecký, vítejte u dalšího dílu podcastu Nekonečná renta.

Dnešním tématem bude Dlouhodobý investiční produkt (DIP). Což je řešení, které funguje od začátku roku a stát ho vytvořil, aby podpořil spoření na stáří. On sice v názvu je dlouhodobý investiční produkt, ale on to tak úplně produkt není. Je to spíše schránka, do které si mohu dát v podstatě téměř jakoukoliv investici u investiční společnosti, pokud teda ta společnost je zapsána v seznamu poskytovatelů dlouhodobého investičního produktu, který vede Česká národní banka.

A je určitě fajn, že v podstatě, pokud už si člověk někde investuje na nějaké investiční platformě, tak pokud tato platforma se nechá zapsat do toho seznamu poskytovatelů a splní všechny podmínky, tak vlastně si pak každý člověk může investovat podle svého gusta podle své vlastní strategie na té své platformě, kde je zvyklý a může z toho těžit daňové odpočty.

Tento systém nějakých soukromých účtů, kde jsou určité daňové úlevy, tak je celkem často používaný i v zahraničí. Například v USA má zkratku IRA (Individual Retirement Account) nebo v Británii ISA (Investment Savings Account), takže obojí to má takové tří písmenkové zkratky jako DIP.

A samozřejmě i v EU jsou celkem časté tyto typy řešení, kdy si člověk může individuálně investovat a má tam nějaký daňový odpočet, aby vlastně bylo podpořeno to vlastní řešení tvorby rezervy na stáří, protože samozřejmě ten důchodový účet je neudržitelný a není příliš velká pravděpodobnost, že za 10, 20, 30 let ty důchody budou v poměru stejné, jako jsou nyní. A určitě je potřeba myslet na to, aby člověk si nemalou část toho svého důchodu zajistil spíš po své linii.

A co můžeme vůbec v tom takzvaném DIPu mýt, co je zajímavé, tak tam mohou být v podstatě i prostředky na spořícím účtu, termínovaném vkladu, poté akcie či dluhopisy, které jsou obchodované na burze, zde u těch dluhopisů je zejména důležité, že tam nemohou být ty běžné korporátní dluhopisy, které jsou často se skrytou vysokou provizí prodávány různými prodejci, a to by určitě nebylo řešení, které stát v tom chce mít, protože pokud ten dluhopis není obchodovaný na burze, tak tam není žádná regulace, není tam žádný rating a nic podobného a je tam poměrně velké riziko, že nakonec o ty peníze ten klient přijde.

No a pak samozřejmě v DIPu mohou být běžné podílové listy a potom samozřejmě i ETF fondy. No a nakonec i deriváty, ale pouze deriváty, které slouží k zajištění měnového nebo úvěrového rizika. Určitě žádné jiné futures, kontrakty a jiné záležitosti součástí depu být nemohou a rozhodně tam také nenajdeme kryptoměny.

Co se týče daňového odpočtu, tak maximální daňový odpočet získáme, když investujeme 4.000 Kč měsíčně, tedy 48.000 za rok. A tím pádem to pro nás znamená 7.200 korun úspory na daních. Co se týče toho 48000 daňového odpočtu, tak ten se v současné době sdružil a lze ho rozdělit mezi životní pojištění, doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění a právě ten nový DIP. Takže můžeme si dát třeba 1000 korun do životního pojištění, 1000 korun do doplňkového penzijního spoření a zbývající část třeba do DIPu.

Je pravda, že spíše se mi v mnoha ohledech více líbí to nové řešení v rámci DIPu, ale pokud už nějaké životní pojištění člověk má, tak není samozřejmě možné ho zrušit, aniž bych ho do daňového přiznání zařadil, takže pak vlastně nebudu moct využít už tu část, kterou jsem si uplatnil v rámci životního pojištění.

Dalším benefitem je i možnost příspěvku zaměstnavatele ve výši 50.000 korun za rok a u všech produktů, nově i u životního pojištění i u penzijních spoření, tak je limit, že ta smlouva musí trvat minimálně 120 měsíců, tedy 10 let, a minimálně do 60 let. A ty podmínky musí být splněny. To znamená, že když je někomu 55 let, tak v podstatě může vybírat bez toho, aniž by musel dodaňovat, až v 65 letech.

A na rozdíl od doplňkového penzijního spoření tak u DIPu máme výhodu, že pokud vybereme prostředky jednorázově na konci, tak nemusíme z toho odvádět daň z výnosů a ten dlouhodobý investiční produkt se chová v podstatě jako běžná investice. To znamená, funguje tam i ten takzvaný tříletý daňový test.

Je to pak o tom, že v rámci těch investic si vlastně můžu vytvořit nějaký podúčet, který bude evidován jako ten dlouhodobý investiční účet a tam vlastně se mohu uplatňovat ty daňové odpočty, ale nesmím vybrat 1 jedinou korunu z tohoto řešení, protože pak bych musel dodanit kompletně veškerý prostředky, protože tím se vlastně ten DIP v podstatě ruší, ale mám tam právě tu výhodu toho tříletého daňového testu.

Jenom co je důležité a uvnitř toho DIPu mohu s těmi cennými papíry obchodovat, mohu nakupovat akcie, prodávat akcie nebo ETF, podílové fondy a podobně. Ale pokud bych je uvnitř toho DIPu prodal za kratší dobu než 3 roky, tak musím to uvést ve svém daňovém přiznání. A co je ale důležité? Musím to zaplatit z peněz, které nejsou součástí toho DIPu, protože pokud bych to zaplatil z peněz z DIPu, no, tak v podstatě to znamená výběr a znamenalo by to pro mě dodanění všech daňových odpočtů.

O tom dlouhodobém investičním produktu se v současné době hodně mluví, je to poměrně nová věc. Těch poskytovatelů už je kolem 20, většina velkých bank a nebo těch známých a velkých investičních společností tak už umožňuje ten dlouhodobý investiční produkt sjednávat. Ale samozřejmě je zde ještě spousta firem, které to neumí a je dost dobře možné, že už vám byl ten dlouhodobý investiční produkt nabízen, protože různé firmy i banky a finanční instituce spustily masivní kampaně, aby ten dlouhodobý investiční produkt prodali.

Ale protože ten daňový odpočet se počítá za celý rok, tak bych raději vytrval a trochu si analyzoval ty možnosti, protože v podstatě vy klidně můžete těch 48 000 poslat v prosinci tohoto roku až do toho řešení, které budete vnímat pro vás, že je dlouhodobě vhodné a nemusíte se do toho vrhnout teď hned rychle, kdy ještě třeba není úplně takový výběr.

Je důležité se určitě dívat na to, jak jsou nastavené i počáteční poplatky. A ještě mnohem důležitější jsou i ty průběžné poplatky, tím, že v rámci toho dlouhodobého investičního produktu je tam to desetileté období a je poměrně menší pravděpodobnost, že klienti je budou vybírat dříve. Tak ty správcovské poplatky jsou často nastaveny na drobně nižších. Ale přesto ty náklady na správu jsou poměrně zásadní a určitě z dlouhodobého hlediska hrajou mnohem větší roli než třeba ty náklady na začátku, ale i ty náklady na začátku často, pokud jde o předplacený vstupní poplatek, tak u mnoha firem nemusí být vůbec malé a bohužel se na tom někteří poradci budou teď snažit asi trošku přiživit.

Co se týče dlouhodobého investičního produktu, tak spíše bych ho bral lepší jako doplněk k tomu, jak už si v současné době nějaké investice a důchod důchod řeším. To znamená, někdo investuje 10, 15, 20 000 měsíčně. Tak si buď, pokud máte tu možnost, doplní k tomu další 4 000 měsíčně navíc, a nebo si třeba část přesměruje do toho DIPu a tu 2. část nechá tak, jak investuje dále. Ono zároveň pro mnoho lidí to nebude řešení, které jim může poskytnout nějakou zásadní částku, která jim nějak významně ten důchod bude řešit.

Ale je pravda, že to celkem zajímavě může vylepšit ten potenciální příspěvek zaměstnavatele, a to i pro běžné zaměstnance a nebo nejlépe s tím mohou pracovat i třeba majitelé firem. Může se stát, že třeba nemají tu firmu 1, ale mohou si přispívat vlastně z každé firmy. Pro tu firmu je to daňově uznatelný náklad a nemusí se z toho vlastně odvádět sociální a zdravotní. To znamená, že je to celkem elegantní způsob, jak směsi optimalizovat vyplacení peněz firmy.

V podstatě stačí mít v té firmě dohodu o provedení práce, smlouvu o výkonu funkce. Nemusí to být vyloženě zaměstnanecký poměr. A pokud mám ty firmy 2 nebo 3, tak už samozřejmě ta částka, kterou já si můžu tímto způsobem odložit a těžit z těch daňových výhod, tak už začíná být poměrně zajímavá. I když bych bral, že mám 1 firmu a přispěju si 50 000 za rok + 48 000 si pošlu za svého, tak to je bezmála 100 000 Kč, které tam vlastně přistanou a vychází to vlastně už na měsíční úložku nějakých 8.166 korun měsíčně, a to už samozřejmě může tvořit ne úplně zanedbatelný podíl k zajištění té mé budoucí penze.

Je důležité doplnit, že ten příspěvek 50 000 korun, to není něco, co je úplně nového do nynější doby. Tak lze přispívat do životního pojištění, což není většinou úplně efektivní, pokud to není do mimořádného pojistného, ale i samozřejmě do doplňkového penzijního spoření, penzijního připojištění. Jediné, že tady to a dle mého názoru o mnoho větší výhodu, protože já nemusím využít nějaký konkrétní penzijní fond a spoléhat se na strategii, jakým způsobem ten fond pracuje.

Ale mohu si tu strategii zvolit sám. Pokud je člověk šikovný, tak si samozřejmě může investovat i úplně sám a nebo, i když využije nějakého poradce, tak může s ním lépe řídit tu strategii, zvolit si tam jednotlivé fondy a instrumenty tak, jak jemu se to zdá zajímavé. A není to tak, tak to zvolil konkrétně ten penzijní fond.

Potom bych rád doplnil, že nebylo by úplně ideální, když by někdo si řekne "jo, tak tady je daňová úleva, tak já si tam začnu investovat" a pokud to bude někdo, až bych řekl příliš hrotit a v podstatě by to byly jeho jediné peníze a nikde jinde by ani příliš neinvestoval. Tak to není úplně dobrá myšlenka, protože poměrně dost hrozí, že nakonec ty prostředky třeba bude muset vybírat a bude muset ještě dodaňovat. Takže skutečně? Spíše doporučuji, aby to bylo určité doplnění toho řešení a ne jediné řešení, které člověk.

Na druhou stranu je třeba dodat, že se na to dá dívat i tím způsobem, že pokud třeba za 5 let budu ty prostředky vybírat a ten DIP budu muset rušit a budu muset dodaňovat, tak jsem se vlastně vrátil do té situace, jako bych ten DIP vůbec nevyužil a prostě jsem si tu svoji investici vybral a nikdy jsem žádné daňové odpočty neuplatnil.

Takže i takto se na to dá dívat a objevují se samozřejmě i různé metody, že někdo říká, založte si více DIPů. Protože vlastně nebudete muset pak ukončovat 1 velký DIP, ale budete moct ukončovat třeba jenom část a díky tomu dodaňovat také jenom část. Na druhou stranu tu pak zase obnáší určité riziko, že těch produktů pak máte více a více a já teda většinou se kloním spíše si ty finanční záležitosti zjednodušovat a hodně to konsolidovat, takže aby potom to nebylo úplně kontraproduktivní.

Jo, ještě mě napadá, že co se týče té úspory na daních, kterou člověk získá, těch 7 200 korun za rok, tak určitě je vhodné, aby tyto prostředky člověk nikoliv utratil, ale aby je vlastně dal zainvestoval a tím vlastně ještě více se mu zvýší výnosnost a efektivita využití toho nového dlouhodobého investičního produktu.

Potom jsem ještě chtěl rámcově srovnat rozdíly s doplňkovým penzijním spořením. U doplňkového penzijního spoření se teďka mění státní podpora. Do teďka byla maximální státní podpora na úrovni 1 000 korun měsíčně a bylo to 230 korun státní podpory. Nově ta státní podpora maximální bude až u částky 1 700 korun. A je pravda, že díky té státní podpoře, tak je ten produkt u mnoha lidí oblíbený.

Ale je důležité si uvědomit, že ta státní podpora přináší nějaký zajímavý nadvýnos pouze na kratším horizontu. To znamená, když pak tu byli klienti, kteří třeba měli tu smlouvu, že už jim trvalo 5 let do důchodu, tak nebo do těch 60 let, tak pak pro ně ten nadvýnos díky státní podpoře byl velký, ale pokud je někomu 40 a zbývá mu 20 let do 60, tak se ta státní podpora tam poměrně ztratí a mnohem důležitější je pak řešit spíš nákladovost a nebo výnosnost toho řešení.

Doplňkové penzijní spoření stojí na nákladovosti 1% + 15% ze zisku, což dokáže dělat klidně přes 2% ročně a zároveň i výnosnost toho doplňkového penzijního spoření nebyla až tak zajímavá. A v kontextu ještě s těmi vyššími náklady, tak samozřejmě ta státní podpora se v tom velmi dobře může ztratit.

V tu chvíli by dle mého názoru ve většině případů ten dlouhodobý investiční produkt mohl mít pro klienta lepší efekt, ale samozřejmě je dobré se na to podívat individuálně a určitě se nenechat přesvědčit, když teď někdo řekne: "Ne, to určitě to doplňkové penzijní spoření to už zrušte. To už není zajímavé" a podobně, tak to hodně zvážit, jestli to skutečně i pro vás je zajímavé. To doplňkové penzijní spoření zrušit samozřejmě, u někoho to tak opravdu být může, ale je zde spoustu lidí, u kterých se to určitě nevyplatí.

Co se týče dlouhodobého investičního produktu, tak my v současné době již máme nějaké možnosti, jak ten DIP pro klienty řešit. Ale jak jsem zmiňoval, nemají tu ještě úplně všechny společnosti a nechceme to určitě uspěchat a chceme si počkat na to, abychom mohli porovnávat více možností řešení, abychom s klidným svědomím věděli, jaké konkrétní řešení by mohlo být pro toho či onoho klienta vhodné.

A když to shrnu, tak dle mého názoru ten Dlouhodobý investiční produkt určitě není špatné řešení. Myslím si, že to je krok správným směrem. Má to možná své drobné mouchy, ale jako doplněk řešení penze to rozhodně může dávat smysl a hodně se mi líbí, že si opravdu člověk tam může už investovat úplně podle svého a nemusí se řídit žádnou strategií, žádné penzijní společnosti. A vlastně i přesto, že si třeba takhle investuje někdo sám, tak stále může těžit z těch daňových úlev.

Pro koho to může být nejvíce zajímavé?

Tak, jak jsem zmiňoval, určitě pro majitele firem, kteří si mohou z každé firmy v podstatě poslat, jak jsem říkal, 50 000 korun. A je to pro ně daňově uznatelný náklad, ale pak je to zajímavé, samozřejmě, i pro ty, kteří už investují a nad rámec té současné investice, a nebo i vyčlení část té současné investice a využijí daňového odpočtu a mohou si investovat podle svého.

Tak a to by bylo k tématu dlouhodobého investičního produktu vše.

Pokud máte k danému tématu ještě nějaké dotazy, které jsem třeba nezmínil, ať už v rámci dlouhodobého investičního produktu nebo dotazy k doplňkovému penzijnímu spoření, tak nám můžete napsat na podcast@kopecky-advisory.cz a my se na to podíváme.

A na stejnou adresu můžete samozřejmě směřovat i jakékoliv další dotazy, které byste chtěli třeba probrat v nějakém z dalších dílů podcastů.

Pokud se vám tento podcast líbí, budu rád, když jej na svých platformách ohodnotíte, když si jej přidáte do sledování nebo se přihlásíte k odběru.

Děkuji vám za pozornost a brzy opět na slyšenou.